Císařovna Sissi měla kotvu, Ema Destinnová hada a ledový muž Ötzi dokonce 61 kousků: Tetování je s námi 7 tisíc let

Tetování buď milujete, nebo nenávidíte. Ale nezměníte, že se stalo celosvětovým fenoménem. Vkládání pigmentu pod kůži pro dekorativní nebo rituální účely tu bylo už od pravěku. Odkud ale pochází a jak se za tu dobu změnily společenské postoje k tetování? Na to se podrobněji zaměříme v následujících řádcích. 

Polynésané dali světu slovo „tattoo“, které je odvozeno ze samojského „tatau“. Moderní tetování používá elektrické nástroje, tradičně se tetování tvořilo pomocí trnů, rybích nebo zvířecích kostí, zubů, lastur ústřic nebo obsidiánu. Barvu lze přidat pomocí popela, sazí, rostlinných výtažků, mědi, spálených ořechů, dřeva a dokonce i střelného prachu.

Tetovaný Ötzi

Nejstarší důkazy o historii tetování se nacházejí v hliněných figurkách s potetovanými tvářemi, které byly objeveny v hrobkách v Japonsku. Datují se do roku 5 000 před naším letopočtem. Pokud ale hledáme tetovanou kůži, musíme se posunout v čase do roku 3 300 př. n. l., kdy byl v ledovci poblíž hranic mezi Itálií a Rakouskem pohřben Ledový muž Ötzi. Jeho přirozeně mumifikované tělo bylo objeveno v září 1991. Tělo nejstarší evropské mumie má celkem 61 tetování na různých místech. Bližší prozkoumání ukázalo, že k jejich vytvoření byly použity saze nebo krbový popel.

Tetování se objevovalo například v Číně, v rámci starověkých praktik bylo považováno za barbarské a vysoce stigmatizující. Poměrně běžné bylo, že odsouzení zločinci byli označeni tetováním na obličeji. Sloužilo to jako varování pro ostatní, že této osobě nelze věřit. Naopak v Egyptě sloužilo jako dekorativní prvek. Tetování se našlo na mumiích z roku 2 000 př. n. l., zdobily se jím zejména vysoce postavené ženy. Kulturní tradici má tetování na polynéském ostrově Samoa, kde se tato tradice ručního dávání a přijímání tetování praktikuje již více než dva tisíce let. Techniky a nástroje používané pro tuto praxi se během let také téměř nezměnily. Tetování tu znamená komunitu, postavení, úctu, čest a hrdost.

Památka na plavby

Velmi často se tetovat nechávali námořníci už za dob Jamese Cooka, tedy v druhé polovině 18. století. Tetování si přiváželi domů jako památku na různé kmeny, které potkali na svých cestách. Tato praxe se rychle rozšířila po světových námořních přístavech. Domorodá tetování fascinovala obyvatele Západu, a tak si začali tyto pomalované lidi přivážet a vystavovat. Zacházelo se s nimi jako se zbožím. John O’Reilly byl jedním z nejznámějších tetovaných lidí z přelomu 18. a 19. století. Díky jeho propracovanému a kompletnímu zdobení těla se stal oblíbeným prvkem v muzeích a cirkusu. Byl známý jako Tetovaný Ir. Emma de Burgh byla zase naopak slavnou tetovanou dámou v zábavním průmyslu na konci 80. let 19. století (na úvodní fotografii se svým mužem Frankem). 

Ozdoba i stigma 

Na počátku 20. století byli většinou tetovaní cirkusoví umělci a nadále i námořníci. Používalo se k vyprávění osobních příběhů. Odtud tradiční umělecká forma dále rostla a získala poněkud i praktický rozměr, když byla použita pro účely identifikace. Tetování se stalo také velmi oblíbeným u žen, které ho vyhledávaly místo nakupováním drahých kosmetických potřeb a líčidel. V té době ale stále nebylo společensky přijímáno, a tak ho většina lidí tajila. S hrůzným využitím inkoustu přišli nacisté, kteří při umisťování lidí do koncentračních táborů lidem na ruku vytetovali pouhé číslo, aby jejich vězni ztratili skutečnou identitu a stali se jen položkou v číselném seznamu. 

Tetovaná Destinnová i Edison 

Teprve během 70. let minulého století se tetování stávalo populárním a zájem o něj začali projevovat obyčejní lidé. Vzkvétající tetovací průmysl hodně ovlivnila hudební scéna, zejména rock’n’roll. Později udávaly trendy zejména celebrity z filmového a televizního průmyslu nebo sportu.  

Obrovský boom ale zažilo tetování už u celebrit přelomu 19. a 20. století. Zejména u evropských umělců, vynálezců a panovníků. Několik tetování měl například dánský král Frederik IX., operní pěvkyně Ema Destinnová měla po celé noze vytetovaného hada, následník rakouského trůnu František Ferdinand d´Este si zase z Japonska přivezl draka a císařovna Alžběta Bavorská alias Sissi si v padesátých letech 19. století nechala na rameno vytetovat kotvu. Svou ozdobu měl také americký vynálezce Thomas Alva Edison, konkrétně pět teček na předloktí. 

Úvodní foto: Profimedia