Hyundai Kona: Velmi povedený crossover, který vás dovede k šílenství neustálým pípáním povinných asistentů

Největší problém na tomhle autě vlastně ani není vina automobilky. A co hůř, co nevidět se objeví i ve většině ostatních nových aut. Hyundai Kona přichází ve své druhé generaci a podle Honzy Koubka konečně začíná dávat pořádný smysl. První Kona byla poměrně kompaktní a poté, co se přede dvěma lety objevil jen o malý kousek menší model Hyundai Bayon, se vyšší cena Kony obhajovala jen velmi obtížně. Druhá generace tedy narostla do všech směrů a usadila se přesně na půli cesty mezi Bayonem a větším Tusconem. 

Designově si Kona také polepšila. Zařadila se mezi ostatní moderní modely značky Hyundai, které se skutečně nestydí být vidět. Výrazné, místy až futuristické křivky ale celkem překvapivě fungují, a to i na některé konzervativnější zákazníky. Široký a zároveň uzounký pás LED diod přes celou šířku přídě připomíná velké MPV Hyundai Staria, boky jsou zajímavě prolamované a nechybí barevně odlišené nástavce blatníků a prahů – to aby se neztratil fakt, že jde o crossover. Když se ale podíváte na elektrickou variantu, která se mimochodem vyrábí v moravských Nošovicích, zjistíte, že autu sluší i kompletní lakování bez šedivých plastů.

Dnes se ale budeme věnovat spalovací Koně. V nabídce je přeplňovaný litrový tříválec o výkonu 120 koní, pod kapotou testovaného kusu byla přeplňovaná čtyřválcová šestnácistovka se 198 koňmi, pohonem všech kol a automatickou převodovkou. V nabídce je také hybridní varianta se stejným motorem v atmosférické verzi (tedy bez turba), který dohromady s trakčním elektromotorem dává 141 koní, ale láká samozřejmě na velmi nízkou spotřebu. Nutno říct, že testovaný přeplňovaný čtyřválec autu velmi sluší. Příplatek oproti tříválcové dvanáctistovce je jen nějakých 30 tisíc, což je za 80 koní navrch velmi férová nabídka. Rozmysleli bychom si, zda je opravdu potřeba pohon všech kol, protože ten vyjde na dalších 40 tisíc. Naopak, pokud vám stačí slabší předokolka, můžete ušetřit 40-50 tisíc jestliže oželíte i automatickou převodovku. Honza se s Konou vydal až na severovýchodní Moravu a ani na dálnici mu nic nechybělo, čtyřválec byl příjemně tichý a spotřeba se po týdnu držela těsně nad sedmilitrovou hranicí. Narazil ale také na aspekty, které ho příliš nepotěšily.

Příjemně překvapil podvozek, který naštěstí rezignoval na jakékoli náznaky módní sportovnosti a místo toho je příjemně měkký a pohodlný. Hodně pomáhají rozumně velká kola s vysokými pneumatikami a celkově se dá říct, že bez drahých adaptivních tlumičů už se pro jízdní komfort o moc víc udělat nedá. Pozor ale na hybridní variantu! Ta má sice sofistikovanější víceprvkovou zadní nápravu, ale také je kvůli akumulátoru o 115 kg těžší, a tak musí mít zcela přeladěné odpružení. Tužší tlumiče i pružiny pak znamenají, že se s výmoly a nekvalitní silnicí neumí vypořádat tak dobře, jako tahle čistě benzínová verze. Mimochodem, v druhé generaci už v nabídce nenajdete naftový motor, jejich prodeje v Evropě klesají tak strmě, že se nevyplatí je prodávat.

V interiéru najdete minimalistickou palubní desku s velkým ultraširokoúhlým displejem, sdružujícím digitální kokpit a infotainment. Zároveň tu ale zůstala spousta fyzických ovladačů důležitých funkcí, což je samozřejmě jen dobře. Například systém držení v jízdním pruhu, který není naladěný zrovna nejlépe a budete ho chtít používat výhradně na dálnici, se vypíná jednoduše podržením tlačítka na volantu. Tím se dostáváme k největšímu problému, kterým nás Hyundai Kona celý týden doslova štvala. A předesíláme, že to není úplně vina automobilky a jejího vývojového oddělení, jako spíš zbrklých politických rozhodnutí lidí z Evropské komise. Ta totiž ve snaze učinit auta bezpečnějšími zavádí mnohá opatření, jejichž praktické dopady jsou ale velmi diskutabilní. Patří mezi ně i systémy upozornění na překročení povolené rychlosti a systém sledování pozornosti řidiče. Oba se zapínají automaticky při každém nastartování a jsou extrémně citlivé. Stačí se na dvě vteřiny zadívat do zpětného zrcátka a auto pípá. Stačí překročit povolenou rychlost o jeden jediný kilometr za hodinu a auto pípá. Co hůř: Tachometr pochopitelně mírně proměřuje, takže ve skutečnosti ještě nejedete přes limit, systém navíc často ukazuje jinou povolenou rychlost, než v místě reálně je. Jinými slovy, Kona neustále pípá a doslova řidiče ruší od řízení. Vypínání takovýchto rušivých a nedotažených systémů před každou jízdou se začíná podobat předletové kontrole v letadle a bohužel si budeme muset zvyknout, že už velmi brzy to budou podobně muset mít všechna nově registrovaná auta. Byla to vlastně ale jediná větší chyba, kterou jsme na nové Koně našli.

Dojmy z týdenního testování najdete ve videu na webu Garáž.cz

Kromě testu Hyundai Kona se v aktuálním vydání pořadu Garáž od Honzy Koubka dozvíte o připravovaném Citroënu C3 Aircross, o vstupu nového Peugeotu 208 na český trh, o návratu Hondy Prelude, ale také o zajímavém moderním obytném přívěsu, který se umí sám připojit k tažnému autu.

Pořad si můžete poslechnout v přehrávači v úvodu článku. Archiv Garáže najdete v sekci Podcasty, v aplikaci Expres FM nebo ve vaší oblíbené podcastové službě. Videa z testování můžete zhlédnout na webu Stream.cz, novinky ze světa automobilů přináší Honza Koubek i na profilu Meziplyn a na YouTube kanálu 1000 koní.