Zbrusu nový SsangYong Torres: Skvělé auto za slušnou cenu může zatopit konkurentům

Jihokorejská značka SsangYong to nemá jednoduché. Několikrát se pokusila o průlom na světové trhy a několikrát to nevyšlo. Teď jí ale před bankrotem zachránil korejský průmyslový gigant KG Group a vypadá to, že SsangYong nabírá dech.

Design není pro každého

Kromě starosvětsky bytelných teréňáků chystá SsangYong i novou řadu crossoverů a jeden z nich byl před pár dny představen na českém trhu. Jmenuje se SsangYong Torres, je založený na stejné platformě jako už nějaký čas známé Korando, ale podstatně větší. Jeho design je výrazný a jistě se najde spousta lidí, kterým se prostě nebude líbit, ale SsangYongu nelze upřít odvahu dělat si věci po svém. Hranaté auto vypadá trochu jako z nějaké počítačové sci-fi hry, na přídi má masku vzdáleně inspirovanou moderními Jeepy, z boku zase pozorným očím neunikne hliníkový pruh, na který se dá přidělat vnější úložný box podobně jako u poslední generace Land Roveru Defender. Některé nápady vypadají svěže, jiné už jsou trochu překombinované. Například páté dveře naznačují, že je v nich rezerva a otevírají se do strany, ale rezerva je pod podlahou kufru a dveře se otevírají normálně vzhůru.

Prostor pro basketbalisty

Jenže když se páté dveře otevřou, odhalí přes 700 litrů volného prostoru. A když vám bude stačit pohon předních kol, pod podlahou kufru najdete dalších téměř 140 litrů místa. Na stísněnost si nebudou stěžovat ani cestující na zadních sedačkách, i kdyby to byli členové basketbalového týmu. Prostoru je tam skutečně nadprůměrně. Automobilka sama sice Torres srovnává s vozy typu Hyundai Santa Fe, ale vnějšími rozměry je to spíš Tucson. Ovšem vnitřní prostor je srovnatelný třeba se Škodou Kodiaq. Interiér je moderní, ale nesnaží se ohromit například prošívaným koženým čalouněním palubní desky, jako to dělá větší SsangYong Rexton. Materiály jsou nicméně moderní a působí kvalitně, poloha za volantem je velmi slušná, většina palubních systémů funguje zcela bez problémů, tak jak má. Jediné, co vás při jízdě může rušit, je volant, který bohužel nemá kulatý věnec. Z horní i spodní strany je podivně zploštělý, má nepravidelný tvar a zejména při manévrování ve městě to působí nepřirozeně až nepříjemně.

Nerovnosti zvládá s bytelností

Crossover Torres má společné podvozkové skupiny s menším modelem Korando, takže mluvíme o samonosné karoserii, nikoliv o tuhém rámu větších SsangYongů. I tak ale lze pochválit bytelnost, kterou z auta cítíte při přejezdu nerovností. Podvozek se zaměřuje na pohodlí. Nedá se říct, že by byl v tomto směru kdovíjak nadprůměrný – v případě testovaného auta zejména vinou příliš velkých 20” kol ze špičkové výbavy – nebude vás auto nijak nepříjemně vytřásat. Ze způsobu, jakým se s rozbitou silnicí vypořádá, získáte příjemný pocit jistoty, že tohle auto se jen tak nerozvrže. „Osobně bych možná volil trochu tužší tlumiče – Torres má sice pohotovostní hmotnost jen něco málo přes 1600 kg, ale na větších nerovnostech se karoserie někdy rozhoupe a chvilku jí trvá, než se uklidní. Právě tužší tlumiče by to mohly vyřešit.“

Zatím jen patnáctistovka

Na druhou stranu je třeba říct, že Torres není auto, které by vás jakkoli lákalo k dynamické jízdě. Minimálně už proto, že prozatím jedinou pohonnou jednotkou je přeplňovaná benzínová patnáctistovka. Spousta lidí nad tím nevěřícně a zklamaně kroutí hlavou a někteří říkají, že bez dvoulitrového nafťáku takové auto nedává smysl, ale ve skutečnosti to ani zdaleka není katastrofa. Motor má slušných 163 koní a 260 Nm točivého momentu a dokud budete po autu chtít normální, pohodovou jízdu, bude vám motor naprosto stačit. Až při pokusu o vyloženě dynamickou jízdu mu začne docházet dech, ale to zkrátka od takovéhoto auta nikdo neočekává.

Motor si moc nerozumí s převodovkou

Pravda, hranaté auto má nějaký ten aerodynamický odpor, čtyřkolka se středovou spojkou občas zvýší mechanické ztráty, a tak nemůžete počítat s kdovíjak nízkou spotřebou. Velký crossover s malým benzínovým turbomotorem si při běžně svižné jízdě vezme kolem 11 litrů benzínu na 100 km, při troše sebezapření ale umí jezdit i pod 10. K plynulé jízdě budete potřebovat jemně vycvičenou pravou nohu: Sladění motoru a automatické šestistupňové převodovky značky Aisin není úplně dokonalé, převodovka občas váhá a zkrátka je lepší jet spíš rozvážně. Pokud do zatáčky najedete rychleji, než je běžné, dostaví se záhy nedotáčivost, kterou ale hned zkrotí nevypínatelný stabilizační systém. To už ale musíte jet skutečně příliš rychle, to ale není účel tohoto modelu.

Cena je velmi atraktivní

Mimochodem, další motorizací bude v příštím roce plně elektrická verze, tam ale musíme počítat jednak s vyšší hmotností a také s vyšší cenou. Benzínový Torres můžete mít už za necelých 700 tisíc Kč, což je za auto velikosti Kodiaqu skutečně mimořádně příznivá cena. S nějakou tou rozumnou výbavou se dostanete na cca 850 tisíc, ale ani když se rozmáchnete pořádně, cenovka by neměla vyšplhat přes milionovou hranici.

Kromě testu se v aktuálním vydání pořadu Garáž od Honzy Koubka dozvíte novinky o nejsilnější verzi sportovního Nissanu Z, fantastické silniční kreaci slavného konstruktéra závodních monopostů Formule 1,  velmi speciální limitce od Porsche a zbrusu nové Toyotě Land Cruiser.
Pořad si můžete poslechnout v přehrávači v úvodu článku. Archiv Garáže najdete v sekci Podcasty, v aplikaci Expres FM nebo ve vaší oblíbené podcastové službě. Videa z testování můžete zhlédnout na webu Stream.cz, novinky ze světa automobilů přináší Honza Koubek i na profilu Meziplyn a na YouTube kanálu 1000 koní.