Poznejte nadprůměrně inteligentního vraha Vladimíra Tekverka, gentlemana z Prahy
Redakce
Inteligentní sadista
„Cítím, že se tomu tentokrát neubráním. Vytahuji nůž. Všechno zmizelo, je jen ona… štíhlá, mladičká – oběť,“ zapsal svoji zpověď Tekverk, muž s nevídaně vysokým IQ, jehož hodnota byla změřena na 140. Vladimír Tekverk o svých sadistických sklonech věděl již odmala, ale nikdy je neřešil s odborníky, protože se domníval, že je dokáže ovládnout. A skutečně se mu to dlouhou dobu dařilo, až do oné osudné noci z 5. na 6. června roku 1979. Spořádaný otec od rodiny a uznávaný letecký inženýr, Vladimír Tekverk, jel nočním autobusem spolu se svou obětí – mladou šestnáctiletou dívkou. Vystoupil na stejné zastávce jako ona, počkal si, a když dívka došla do stínu velkého stromu, bodal a bodal…
Přiznání na samém začátku
Místo činu si převzal výjezd krajské kriminální policie v čele s policisty z 1. oddělení krajského ředitelství, kteří vyšetřují nejzávažnější trestné činy, jako jsou vraždy. S hledáním pachatele však neměli příliš práce. Tekverk se po návratu domů přiznal své manželce a právě s ní se na místo činu vrátil a překvapeným policistům se přiznal. „Musíme zpátky do toho parku. Zabil jsem dívku, musím jim to jít říct.“, řekl tehdy své ženě, když si myl ruce od krve oběti. Tekverk s policisty od začátku spolupracoval, ale po nějaké době na radu svého obhájce změnil verzi. Začal tvrdit, že dívka byla jeho milenka a začala jej vydírat, a proto ji zabil.
Na opačné straně barikády
Jeden z policistů, který Tekverka vyšetřoval, byl legendární český kriminalista Jiří Markovič. A právě Markovičovi se podařilo navázat s Tekverkem velmi blízké pouto. A byl to právě Markovič, kdo Tekverka přesvědčil, aby svou výpověď neměnil a držel se původní a pravdivé verze. „Vysvětlil jsem mu, že si tím říká o špagát. Pokud byl totiž sadista, tak mu znalci mohli – a také přiřkli – polehčující okolnosti. O něm konkrétně řekli, že po té první ráně už se nemohl vůbec kontrolovat. Díky tomu taky dostal jen těch 25 let,“ vysvětlil později v jednom z rozhovorů Markovič.
Přínosem kriminalistice
Tekverk tedy spolupracoval a u soudu byl odsouzen k 25 letům odnětí svobody. Tekverk rovněž dobrovolně podstoupil kastraci a svůj trest si odpykával ve valdické věznici. Ve vězení si dále dopisoval s kriminalistou Markovičem, kterému byl cenným zdrojem informací při vyšetřování dalších vražd, ale i v poznání sadismu. Vzhledem ke své inteligenci a sdílnosti byl Tekverk ve vězení navštěvován i sexuology a jinými specialisty. „Nepoučoval jsem se tím jenom já, ale i pan sexuolog. O sadismu mi řekl víc, než jsem se naučil na vysoké škole,“ řekl v dalším z rozhovorů Markovič. Vladimír Tekverk byl za dobré chování z trestu propuštěn o sedm let dříve. Jeho první kroky vedly na návštěvu za Jiřím Markovičem, se kterým se i poté vzájemně navštěvovali.
Úvodní foto: Profimedia
Zdroj: Dvojka.rozhlas
