Tajuplné výlety po Čechách: Naše nejvyšší hory Krkonoše nabízejí magická místa i energii drahých kamenů

Nejvyšší české hory Krkonoše jsou panstvím všem známého Krakonoše. Zmínky o něm existují už od 15. století. Od počátku byly přitom se jménem horského ducha potíže. Jeho jméno se mezi pověrčivými horaly nevyslovovalo nahlas, aby ho proti sobě nepopudili.

Podle dobových zápisů byl Krakonoš zlý a všemocný živel, vládce větru a démon, trestající bez rozdílu všechny, kdo se pokusili poodhalit roušku tajemství hor, ať už byl motiv zvídavosti jakýkoli. Která místa v jeho panství stojí za to navštívit pro doplnění energie?

Sněžka

Když putujeme krkonošským pohořím, nelze zapomenout na nejvyšší vrchol. Monumentální ostrý klín Sněžky s výškou 1602 metrů nad mořem tvoří hranici mezi českou a polskou stranou Krkonoš. Záhady se pochopitelně nevyhnuly ani této hoře. Jedno velmi tajemné místo se podle pověstí nachází hned pod tímto vrcholem. Staré legendy popisují jistou černou tůni, jež po desetiletí poutá pozornost místních obyvatel. Má být totiž bezedná! Vydal se ji prozkoumat jistý dobrodruh z Anglie. Když ale k rybníku dorazil a chtěl změřit jeho hloubku, veškeré snažení se ukázalo být marné. Přistoupil prý tedy k jinému kurióznímu řešení: Okroužkoval kapra a vhodil ho do vody. Velkým překvapením byl pak nález této ryby až v polské Vratislavi!

Obří důl

Obří důl hned vedle úbočí Sněžky je jedním z oblíbených Krakonošových míst. Skrývá pod zemí nesmírné poklady drahých kamenů. V 50. letech minulého století zde byl vězeňský pracovní tábor. Pod zemí se totiž ukrývá i ložisko uranu. Poslední chata v údolí byla původně velitelstvím tábora, nyní patří horolezcům. Geologové popisovali ve štolách bývalého dolu celé jeskyně křišťálů a ametystů se vzácnými schelity. Dnes je už vchod do dolu důkladně zablokován a nikdo se tam nepodívá. Přesto je síla těchto kamenných pokladů v celém údolí cítit. Silné záření tu léčí a podporuje odpočinek, očišťuje od stresů a energií civilizace.

Zlaté návrší

Krkonošské pláně mají i svou tajemnou minulost a jsou podobné arktidské pustině. V dobách druhé světové války bylo u Horních Míseček tajné středisko výcviku polárníků pro německé základny v Arktidě. Zlaté návrší je často opravdu zlaté, když jeho úbočí zaváté sněhem ozáří paprsky vycházejícího Slunce. Potom žlutooranžově září mezi okolními horami. Je to drsné místo, plné divokých duchů a bloudících duší, veřejnosti asi nejvíce známé mohylou Hanče a Vrbaty, umrzlých během lyžařského závodu při náhlé změně počasí. Také zdejší příroda je jako v tundře, rostou zde vzácné byliny a žijí tu vzácní ptáci, například modravý slavík tundrový.

Vysoké kolo

Vysoké kolo s mohylou k poctě rakouského císaře je neobyčejnou horou západních Krkonoš. A také čtvrtou nejvyšší po Sněžce, Studniční a Luční. Na vrcholu je okrouhlá rovná plošina s vřesovým kobercem vysokým jako anglický trávník. Nad horou lze často pozorovat pozoruhodné jevy, oblaka se zde točí ve víru, všude je ohromný náboj energie, krásně se tu relaxuje. K návratu zpět po staré cestě z velkých bloků krkonošské žuly se vám nebude chtít. Vysoké kolo je magickou horou Krkonoš, místem, kde se shromažďuje zemská síla.

Rýchorský prales

Pro poznání moudrosti a hloubky duchů lesa je nejlépe zajet na Rýchory, kde se zachoval jeden z posledních kusů původního lesa. Bukový prales leží na dříve těžených žilách zlata a stříbra. Je to klidné místo pro meditace, relaxace, a je léčivé svou pohodou i přítomností drahých kovů Slunce a Luny. V pralese můžeme vidět koloběh času, vzniku a zániku i plné přírodní harmonie.

Novopacká klenotnice

Když pojedete do Krkonoš, nebo se budete vracet, najděte si čas na návštěvu Nové Paky. Její největší zajímavostí je pokladnice plná těch nejlepších ukázek drahokamů hor a podhůří. Najdeme zde rovněž vybroušené zkamenělé dřevo pravěkých stromů a přesliček, čili araukárie. Největší zde vystavený zkamenělý strom má přes osm metrů. Obyčejně velmi krásná energie vychází také z úžasných maleb krkonošských spiritistů. V expozici se můžeme seznámit se staletým příběhem podkrkonošského spiritismu a jeho vůdčí osobností Karlem Sezemským. Komu zbyde čas, může jít hledat jedinečný dřevěný kostelík, převezený sem po částech z Podkarpatské Rusi a opět složený. Dnes je znovu funkční a občas i otevřený.

Zdroj fotografií: Shutterstock.com, Mapy.cz / Alena Kuhnová