Tichá a divoká: Ikona dvacátého století Claudia Cardinale je dodnes miláčkem mužů po celém světě

Výrazné oči, zářivý úsměv, tmavší pleť a dlouhé hnědé vlasy. Krásná Claudia Cardinale dnes slaví narozeniny. Za svou hereckou kariéru ztvárnila nádherné role po boku slavných herců. Ani ona to ale ve svém soukromém životě neměla jednoduché.

Celým jménem Claude Joséphine Rose Cardinale se narodila v Tunisku rodičům původem ze Sicílie 15. dubna 1938. V hlavním městě tehdejší francouzské kolonie, ve čtvrti La Goulette, žila mimo jiné velká italská komunita. Claudia od malička mluvila francouzsky, tuniskou arabštinou a sicilským dialektem italštiny. Její cestu k filmu usnadnila neobyčejná krása a dokonalá postava. V roce 1957 vyhrála soutěž Nejkrásnější italská dívka v Tunisku, přičemž cenou byl zájezd do Itálie na filmový festival v Benátkách. Tam se okamžitě dostala k filmovým kontraktům díky producentovi Francu Cristaldovi. Ten řadu let působil také jako její mentor a později se s ní dokonce oženil. Manželství ale nikdy nebylo šťastné.

Belmondo i Delon  

Po svém debutu v menší roli s egyptskou hvězdou Omarem Sharifem ve filmu Goha (1958) se Claudia stala jednou z nejznámějších hereček v Itálii. Ve filmu Rocco a jeho bratři (1960) se poprvé setkala s Alainem Delonem, roce 1961 se poprvé objevila po boku Jean-Paula Belmonda v dekadentním dramatu Statek. Tady famózně ztvárnila prostitutku Bianku. Následovalo komediální drama Děvče s kufříkem. Film byl dokonce nominován na hlavní cenu na MFF v Cannes. Objevilo se druhé setkání s Belmondem v historickém komediálním dramatu Cartouche (1962). A také další setkání s Delonem ve snímku Gepard (1963). Poté, co si v roce 1963 zahrála ve filmu Růžový panter po boku Davida Nivena, vzbudila pozornost také v USA a Velké Británii. Stala se tak mezinárodně známou jako další krásné herečky té doby, Gina Lollobrigida a Sophia Loren.

Životní role

V roce 1968 šel do kin asi nejslavnější film, ve kterém se Claudia objevila, italsko-americký western Tenkrát na Západě režiséra Sergia Leoneho. Ztvárnila v něm jednu z hlavních rolí Jill McBain, bývalé prostitutky a čerstvé vdovy po farmáři. O famózní hudební složku se postaral skladatel Ennio Morricone. Tento film je kritiky často označován za nejlepší western vůbec. To byl začátek její dlouhé kariéry, která pokračovala až do jejích osmdesáti let. 

Muži ji milovali

Caludia Cardinale byla díky své kráse jedním ze sexuálních symbolů 60. let. Měla dokonalou postavu, je vysoká. Díky snědší pleti vynikal úsměv a velké tmavé oči, to celé ještě umocňoval drsnější hlas. Několikrát si vysloužila i přezdívku Tichá a divoká. A to opačné pohlaví přitahovalo. Její herectví bylo velmi přirozené a civilní, a to i přesto, že neměla žádnou hereckou školu. Během jejího hereckého startu ji v 18 letech potkala zlá věc. Byla znásilněna a otěhotněla. Cristaldi zajistil tajný porod v Londýně, narodil se jí syn Patrick, producent se ale postaral o to, aby byl světem považován za Claudiina právě narozeného bratra. Později se ale s tímto příběhem svěřila, odmítala už pravdu dál skrývat. V dalších letech pak hrála o něco méně, ale i tak měla na kontě i několik velmi kvalitních filmů.

Bojovnice za práva žen

V roce 1974 se potkala s italským režisérem Pasqualem Squitierim, který ji začal obsazovat do svých filmů. Po bouřlivém rozvodu s Frankem Cristaldim si nakonec Squitiera vzala, narodila se jim dcera Claudie. V pozdějších letech se spíše než herectví věnovala sociálním aktivitám a stala se z ní mimo jiné také bojovnice za práva žen. Od roku 2000 je velvyslankyní UNESCO pro ochranu práv žen. Na svém kontě má také několik ocenění, mezi nimiž nechybí Čestný Zlatý lev na MFF v Benátkách nebo Čestný Zlatý medvěd na MFF v Berlíně. V roce 2011 byla časopisem Los Angeles Times jmenována jednou z 50 nejkrásnějších filmových hereček všech dob.

Zdroje: csfd.cz, Wikipedia