Universe 25: Temný experiment, který vedl k úvahám o vyhynutí lidstva

Počet obyvatel naší planety každým dnem roste, dle odhadů OSN již na Zemi žije 8 miliard lidí. V minulosti se objevili vědci, kteří varovali před dopady přelidnění na společenské chování. Jedním z nich byl John B. Calhoun, jehož temný experiment vedl k úvahám o vyhynutí lidstva.

Počet obyvatel naší planety konstantně roste. Zatímco v roce 1804 žila na Zemi odhadem jedna miliarda lidí, v současné době to je dle webu Worldometer necelých osm miliard lidí. O tom, že je to zátěž pro planetu, není pochyb. Stále častěji se v odborných kruzích diskutuje o tom, že narůstající počet obyvatel naší planety může vést k nedostatku zdrojů, rozsáhlému hladomoru a bojům o zdroje, které ještě vyostří klimatická krize. Zatímco jiní vědci zaměřovali svou pozornost na obavy z nedostatku zdrojů, výzkumník jménem John B. Calhoun si tehdy kladl jinou otázku: Co se stane se společností, když uspokojíme všechny naše touhy a budeme žít v blahobytu?

Temný experiment začal nevinně

Otázka vědci nedala spát, a tak se pustil do série experimentů. Rozhodl se, že bude vše simulovat na hlodavcích, jejich populaci hodlal sledovat v průběhu času. Svůj experiment pojmenoval Universe 25 (Vesmír 25). Zkoumání začalo umístěním myší do „utopie“ – prostředí, které bylo speciálně navrženo tak, aby v něm byly eliminovány problémy, kterými by myši za normálních okolností v přírodě trápily. Myši si žily jako králové – měly neomezené množství jídla, dostatek vody i hnízdního materiálu. Teplota byla nastavena na příjemných dvacet stupňů Celsia a myši byly před vpuštěním přísně kontrolovány, aby do „vesmíru“ nepronikla žádná choroba, která by mohla narušit dokonalou harmonii. Predátoři v tomto prostředí samozřejmě neexistovali.

Dle Calhounova očekávání využily myši nově získaný čas tím, že měly více pohlavních styků. Zhruba každých 55 dní se jejich populace zdvojnásobila. Idylka ale skončila, když bylo myší 620. Tehdy se objevily myši, které nebyly schopny začlenit se do skupin. Normálně by tato nadbytečná skupina emigrovala, ale nebylo kam. Některé myši tak najednou začaly postrádat svou sociální roli. Důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Samečci neschopní se zařadit zlenivěli, dokonce natolik, že když na ně alfa samci zaútočili, jen nehybně leželi. Jejich ženské protějšky se také stáhly do ústraní. Některé myši se zcela vyhýbaly páření i boji, těm se přezdívalo „krasavci“, jelikož tyto myšky měly kožíšky v perfektním stavu.

Myší apokalypsa a úvahy o vyhynutí lidstva

Alfa samci se stali ještě agresivnějšími, často tak činili bez jakéhokoliv podnětu. Dokonce se uchýlili k znásilňování jiných myší bez ohledu na pohlaví. Stali se neuvěřitelně krutými stvořeními a někdy se uchylovali i ke kanibalismu. Myši – matky se také nechovaly příkladně. Svá mláďata opouštěly – v tom lepším případě. Některé matky svá mláďata zabily, činily tak pravidelně. Úmrtnost kojenců dosahovala těžko uvěřitelných 90 procent. V druhé fázi experimentu vyrostla generace myší, která už postrádala normální chování hlodavců. Potomci myší z experimentu již neměli zájem o páření, raději jedli o samotě.

To posléze vedlo k zastavení růstu a následnému poklesu myší populace. Nezájem o rozmnožování nebyl tím největším problémem v myší kolonii. Objevily se „myší gangy“, které na ostatní myši útočily a jedly je. Postupem času celá myší kolonie vyhynula. Calhoun byl přesvědčen, že myší utopie může být paralelou k lidskému chování, a tím pádem by i přelidnění mohlo vést ke zkáze lidstva. „Pro živočicha tak složitého, jako je člověk, neexistuje logický důvod, proč by srovnatelný sled událostí také neměl vést k vyhynutí druhů,“ píše vědec v závěru své práce. Kritické hlasy ale tvrdí, že nelze takto snadno aplikovat poznatky i na člověka.

Zdroje: IFL Science, NCBI, Victor
Úvodní foto: Shutterstock