Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli existují nějaké rozdíly mezi obyvateli města a vesnice? Pokud jste došli ke kladné odpovědi, pak vás následující zjištění možná nepřekvapí. Přesto s lehkým ironickým nádechem stojí za to si připomenout, jaké z nich jsou ty nejpodstatnější.
Každé místo pro život má své výhody i nevýhody. Lidem ve městě i na vesnici se musí nechat, že to občas nemají lehké. Denně se potýkají s předsudky i podmínkami tamního prostředí. Zatímco měšťákům občas tečou nervy při čekání v nekonečných kolonách na cestě do práce, praví vesničané zase řeší trable s tím, že jim místní terén nedovolí projet, když moc mrzne či příliš zaprší. Samozřejmě trochu přeháníme. Nicméně lidé, kteří žijí v malých ospalých vesničkách, jež jsou odříznuté od zbytku světa, nám dají možná za pravdu.
Zatímco pro lidi, kteří žijí ve městě, se k opíjení vždycky najde nějaká ta událost, na kterou se mohou vymluvit, vesničané ji obvykle nepotřebují. Naopak pro neúčast v hospodě nebo na veřejném opékání špekáčků si už musí nachystat nějakou dobrou omluvenku. Neznalost totiž v případě pití na vesnici zdaleka neomlouvá. Přestěhovali jste se z města na vesnici a vůbec nepijete? Pak jste podle sousedů v lepším případě nemocní, pánové mají doma fúrii a ženy jsou zcela jistě těhotné. V tom horším případě jste pro ostatní z vesnice prostě jenom divní.
Další rozdíl mezi městem a vesnicí se týká zpravidla žen. Zatímco žena z Horní Dolní bude pravděpodobně nejspokojenější jako maminka čtyř dětí, protože na nějakou kariéru nemá čas, náladu a v neposlední řadě ani dobrý spoj autobusu, který by ji dovezl do vzdáleného města, obyvatelka města sice po dětech touží, ale je natolik zavalená prací, že nemá čas ani na jejich početí. Příchod vlastních potomků na svět tak raději odkládá na neurčito. I když jsou tyto odlišnosti samozřejmě nadnesené a rozhodně se najdou i četné výjimky, špetka pravdy na nich stále ještě je. Od lidí ve městě nezřídka kdy „už“ ve třiceti slyšíte věty typu: „Ty chceš dítě, zbláznila ses? To já v tvém věku jsem na něj neměla ani pomyšlení.“ Přijedete ale o kus dál do nedaleké vsi, kde se stejná žena dočká častých otázek, a někdy dokonce opovržení: „Ty ještě nemáš děti? Na co čekáš? Už máš na to věk, čas nezastavíš,“ těmito a dalšími otázkami častují bez špetky zardění příchozí dámu všichni místní obyvatelé na potkání.
Abychom v případě bydlení na vesnici nemluvili pouze o nevýhodách, jedno se jí musí nechat. Lidé tu mají zkrátka k sobě blíže. Když pominete to, že o vás paní Nováková, která bydlí u rybníka, ví i to, co jste měli včera k večeři a o čem jste si včera povídali s partnerem, zda mluvíte se všemi příbuznými a s kým jste se před rokem nepohodli, musí se nechat, že lidé na vsi jsou k sobě mnohdy více empatičtí. Samozřejmě to záleží kus od kusu, ale v některých obcích to tak dosud funguje. Uvízli jste s autem na polní cestě? Odtahovku nepotřebujete. Stačí zavolat sousedovi, aby vás pomocí vlastního auta a dalších dostupných prostředků odtáhl. Nasbírali jste moc hub a nevíte co s nimi? Můžete se jim odvděčit voňavými hříbky na houbovku, kterou chce sousedova manželka vařit k obědu. Až na výjimky se takového soucitu ve městě nedočkáte. Výhodou velkých měst je ale zase anonymita, kterou na malých obcích moc očekávat nemůžete.
Zatímco ve městě chodí pánové do fitness center, kde v potu tváře dřou na cestě za vysněnou postavou, muži na venkově si po celodenní práci jdou zaběhat na pole s pneumatikou. Ne však s tou na břiše, ale se skutečným kolem od vozu, se kterým si při svých atletických výkonech vystačí. Navíc si kromě lepší postavy odnáší z každého takového sportu i kopu zábavy. Kromě toho fitko vesničané většinou nepotřebují ani v případě, že žádnou pneumatiku nevlastní. Kolem domu, popřípadě na zahradě, v lese, či někteří i na poli, mají totiž tolik práce, že se jim celodenní aktivita vyplácí také z hlediska míry tělesného tuku a tvorby svalů. Namísto na domluvených trénincích tak vlastně cvičí neustále. Když chlapi navíc přidají ještě společný fotbálek či florbálek před posezením u piva, propojí sport s dalším oblíbeným koníčkem.
Úvodní foto: freepik.com