Kdo z nás by si nevzpomněl na legendární komedii Kokosy na sněhu? Sympatický a místy dojemný film o jamajských nadšencích, kteří se proti všem předpokladům zúčastnili zimních olympijských her a získali srdce fanoušků i soupeřů. S trochou nadsázky můžeme sledovat podobné boje i v našich končinách. Komu se podařilo prosadit v disciplínách, které nejsou pro naše končiny typické?
Fotbal, hokej, atletika, tenis, to jsou sporty, v nichž čeští sportovci dlouhodobě prosperují. A to i díky podmínkám, které v naší krásné zemi panují. Nemáme moře, nemáme osmitisícové hory a většinou ani nejmodernější sportovní zařízení. I přesto se však řada jednotlivců vydala na stezku odvahy a prosadili se ve sportech, které by našincům měly být zapovězeny.
MMA u nás v současnosti zažívá ohromný boom. Dlouhé roky přitom šlo u nás o sport vyloženě na okraji zájmu, zápasilo se v tělocvičnách a garážích, zkrátka vyloženě undergroundový koníček. Tyto časy ještě pamatuje i BJP, jak zní brand jednoho z nejpopulárnějších světových zápasníků. Jiří Procházka (donedávna přezdívaný Denisa) se nejdříve probíjel na lokální úrovni, než se vydal na dobrodružnou cestu do země vycházejícího slunce. V Japonsku a místní organizaci Rizin se z Procházky stala obrovská hvězda a také šampion, což mu otevřelo cestu do Ligy mistrů bojových sportů – slovutné UFC. Zde stačily uznávanému samurajovi pouhé tři zápasy k zisku prestižního titulu v polotěžké váze. Jiří Procházka patří mezi nejpopulárnější tuzemské sportovce a odvážně si klestí cestu stále populárnějším sportem.
Basketbal samozřejmě i u nás patří mezi klasické sporty s širokou hráčskou základnou i historií. I proto je zarážející, že bychom hráče, kteří se prosadili ve slavné NBA, napočítali na prstech jedné ruky. A to přesně, bylo jich pět. Průkopníkem byl v tomto ohledu Jiří Zídek, který byl draftován v roce 1995 týmem Charlotte Hornets. Na palubce tak zažil zlatou éru hry s hvězdami s Michaelem Jordanem v čele. V roce 2002 se do neslavnější ligy světa prosadil Jiří Welsch, jenž zažil dvě velmi dobré sezony v Boston Celtics. Velké naděje se vkládaly do šestky draftu 2011, jenže Jiří Veselý velké ambice v týmu Washington Wizards nenaplnil. Sám pak na své časy za velkou louží vzpomínal takto: „NBA nebyla zrovna šťastná etapa mého života. Abych byl upřímný, během těch tří let jsem basketbal neměl rád.“
Tu pravou díru do světa učinil až Tomáš Satoranský. Český rozehrávač úspěšně tři roky působil v dresu Washingtonu Wizards, v létě 2019 podepsal lukrativní kontrakt s ikonickým týmem Chicago Bulls. Zde se bohužel neprosadil a po krátkých epizodách u New Orleans Pelicans, San Antonio Spurs a znovu Washington Wizards zamířil zpět do Evropy, konkrétně do slavné Barcelony, odkud za moře zamířil. Českou stopu v NBA nyní hájí talent Vít Krejčí, který v aktuální sezoně obléká trikot Atlanty Hawks.
Pohádka o Popelce na bruslích, která se základy své disciplíny získávala na dřevěném prkně místo adekvátních hal, se pomalu, ale jistě chýlí ke konci. Miláček národa z Vysočiny se musel téměř celou svou kariérou vyrovnávat se ztíženými podmínkami, byť jí halu sliboval nejeden politik. I přesto se Sáblíkové podařilo překonávat světové rekordy, vozit cenné kovy ze světových šampionátů a olympijské medaile. Těch má celkem sedm, tři zlaté a po dvou stříbrech a bronzech. V počtu medailí ze zimních her se stala nejúspěšnější českou olympioničkou. Na rychlobruslařském oválu po ní zůstane doslova kráter.
Mezi největší hvězdy relativně nového olympijského sportu patří i rodák z Brna Adam Ondra. Ondra strachem z výšek nikdy netrpěl, neboť s lezením začal v pouhých třech letech. Ještě v dětském věku zapisoval obdivuhodné výsledky. Mezi špičku lezeckého sportu se zařadil již ve dvanácti letech, navíc v ceněné disciplíně lezení na obtížnost. V roce 2009, když mu bylo 16 let, získal svou první velkou medaili na mistrovství světa v lezení, stříbro v dospělácké kategorii! Přestože hvězdě boulderu a lezení na laně nebylo ještě ani třicet let, patří už mezi absolutní legendy. Ondra byl v srpnu 2014 oceněn cenou pro nejlepšího sportovce světa. Svůj vrchol měl zažít na olympijských hrách v Tokiu, kde však v kombinaci obsadil šesté místo. I přesto si nemusí stěžovat. Daří se mu a krom lezení má rozběhlých i několik dalších aktivit. Mimochodem, za Adamem Ondrou se na konci října na Moravu vydá při své české návštěvě i král severské kriminálky Jo Nesbø, který se lezení věnuje 10 let.
Nejvíc nedoceněný milník? A co takhle první a jediný Čech ve formuli 1? Tomáš Enge byl považován v motoristickém světě za velký talent, což také potvrzoval v líhni nejslavnější motoristické divize, Formuli 3000. Syn úspěšného českého automobilového závodníka Břetislava Engeho si za svým snem šel již od roku 1999, kdy se stal v F1 testovacím jezdcem. 16. září 2001 si pak v barvách týmu Prost splnil sen. Po dokončení závodu v Itálii na okruhu v Monze se navíc představil ještě v Indianapolis a v Suzuce. Poté to šlo s českým závodníkem trochu z kopce. Ačkoliv by podle původních výsledků opanoval následujícího roku mistrovství Formule 3000, byl penalizován za užívání marihuany. Tomáš Enge už sice nikdy v královské disciplíně nezávodil, jeho jméno je přesto nesmazatelně zapsáno ve světě motoristického sportu. Český primát drží i v zámořském seriálu IndyCar, závodil v Le Mans a v loňském roce poprvé okusil také nástrahy Rallye Dakar.
Úvodní foto: Expres FM / Petr Novák