Přestože body positivity hýbe světem a na konfekční velikosti se nehledí už ani v modelingové branži, kladný vztah ke svému tělu zdaleka nemají všichni. Nárazové přejídání, drastické diety i posedlost zdravou stravou představují ve společnosti problém, o kterém je třeba mluvit. Co bývá jeho nejčastějším spouštěčem a koho postihuje, nám v rozhovoru prozradila tisková mluvčí Centra Anabell Marie Novotná.
Dnes je Mezinárodní den proti dietám, co si o nich myslíte? Představuje jejich propagace hrozbu?
Určitě ano. Střídání různých diet může vést k poruchám příjmu potravy. Dieta nepatří k životu, pokud není daná lékařem.
Co ještě patří mezi spouštěče poruch příjmu potravy?
Spouštěčů je opravdu mnoho. Někdy stačí například nevhodná poznámka ze strany učitele nebo trenéra, jindy za tím stojí vzor v rodině. Pokud je maminka často na dietách, hrozí, že její děti budou stejné návyky opakovat. Výchovou či primární prevencí ve školách tomu lze částečně předcházet.
Jak můžeme na člověku poznat, že tímto onemocněním trpí, přestože to na něm není vidět na první pohled?
Lze si všimnout změny chování. Jedinec s poruchou příjmu potravy může být podrážděný, mít depresi či úzkostné stavy. Je nespokojený s vlastním tělem, přestává se stýkat s přáteli a striktně dodržuje jídelníček.
Mezi nejčastější poruchy stravování patří anorexie a bulimie, setkáváte se i s jinými?
Našimi klienty jsou i lidé se záchvatovitým přejídáním, ortorexií a bigorexií.
Mohla byste nám popsat ty poslední dvě?
Bigorexie je posedlost svaly. Nemocní mají pocit, že jich nemají dostatek, tráví spoustu času v posilovně a užívají všelijaké preparáty, aby docílili kýženého vzhledu. Svůj jídelníček sestavují tak, aby nabrali co nejvíce svalového hmoty. Tato porucha trápí převážně muže. Ortorexie je zas chorobná posedlost zdravou výživou a životním stylem. Postižení zkoumají kvalitu jídla a mají panickou hrůzu z nezdravých potravin, nechodí do restaurací, věří pouze tomu, co si sami připraví.
Marie Novotná pracovala poskytovala odborné sociální poradenství v Anabell Praha a pracovala na Lince Anabell, v současnosti pracuje v centru na pozici tisková mluvčí
Poruchy příjmu potravy trápí tedy i muže? Přece jen se o nich mluví většinou v souvislosti s dívkami…
Ano, chlapci a muži si těmito poruchami procházejí také a tím mám na mysli i anorexii či bulimii. Odborná literatura stále uvádí měřítko 1:10, tedy jeden muž na deset žen.
Jak na to nahlíží dnešní společnost? Bojí se třeba pacienti podstoupit léčbu, kvůli tomu, že se za své onemocnění stydí?
Doba se velmi mění, je skvělé, že média, blogerky a influenceři více a více o poruchách příjmu potravy mluví. Klienti tedy nemají tak velký stud jako dříve a k léčbě jsou motivovanější.
Může se stát, že lidé sklouznou po vyléčení k recidivě? A mohou mít například tendence k opačnému extrému? Například, že vyléčená anorektička se začne přejídat a naopak?
Přecházení z jedné poruchy příjmu potravy na druhou je bohužel časté. Udává se, že existuje až 50% riziko recidivy. Proto klientům doporučujeme pracovat na zvládání zátěže běžného života a posilování odolnosti. Aby se například dokázali vymezit vůči poznámkám okolí o tom, jak přibrali, jak vypadají nebo co a kdy jíst.
Poznámky okolí mohou asi představovat velké riziko. Přestože body pozitivity je v současnosti velký trend a v modelingovém průmyslu se už může uplatnit každý typ postavy, plus size modelky se často potýkají s hanlivými komentáři. Lidé se rozčilují, že jde o propagaci obezity a podobně…
S klienty ve velké míře pracujeme na přijetí sebe sama, na podpoře sebelásky a pozitivního vztahu k sobě a ke svému tělu. Protože právě tyto kritické, hodnotící a vymezující postoje společnosti, o kterých se zmiňujete, mohou být a často jsou spouštěčem poruchy příjmu potravy.
A jaký je vlastně průměrný věk vašich klientů a klientek?
Ne u všech klientů věk známe, protože v Anabell mají možnost vystupovat anonymně. Ve výročních zprávách sice sledujeme počty osob nad 18 a pod 18, ale průměrný věk nemáme. Po covidu je však nárůst v obou kategoriích.
Jakou roli hrají v léčbě peer konzultanti, tedy lidé s vlastní zkušeností? Mají k nim klienti větší důvěru?
Není to pravidlem, ale někteří klienti se jim svěří raději než psychoterapeutovi nebo sociálnímu pracovníkovi. I z toho důvodu je máme na našich pobočkách v Praze, Brně a Ostravě, kde poskytujeme odborné sociální poradenství.
Všimla jsem si, že pořádáte i různé charitativní akce, představíte nám některé z nich?
Koncem května, konkrétně 27.5 proběhne po celé republice charitativní běh, kterým můžete podpořit naše centrum. A přestože Mezinárodní den proti dietám se slaví dnes, my máme projekt trochu delší. V průběhu Měsíce bez diet se můžete těšit na dny otevřených dveří, zajímavé workshopy, svépomocné a podpůrné skupiny a mnoho dalšího. Vše najdete na na našich stránkách.
Úvodní foto: Profimedia