Možná žijeme ve velkém, krásném světě, ale na naší planetě se rozhodně najdou i místa, z nichž nás zamrazí v zádech. Od prázdných zábavních parků až po útesy poseté rakvemi. Často jde o zchátralé nebo opuštěné prostory, které obklopuje zvláštní atmosféra i tajemné příběhy.
Poznejte s námi některá děsivá a fascinující místa na Zemi, třeba vás následující řádky inspirují k výletu. Za jedním z nich můžete vyrazit bez cestovního pasu v kapse.
Nagoro je malá japonská vesnice s jedním velmi pozoruhodným rysem. Žijí v ní panenky v životní velikosti. Jsou dílem místní obyvatelky Tsukimi Ayano, která začala vyrábět repliky svých sousedů, kteří zemřeli nebo se odstěhovali. Záhadné dvojníky lze vidět na různých místech vesnice v několika pozicích. Potkáte tak rybáře sedící na břehu řeky, studenty zaplňující celé třídy či starší páry odpočívající na lavičkách před budovami. V Nagoru je zhruba 350 panenek a také pár živých obyvatel.
Na tento kopec v severní Litvě lidé umisťují kříže už od 14. století. Kříže totiž vyjadřovaly touhu po litevské nezávislosti. Po rolnickém povstání v roce 1831 je tady začali lidé vztyčovat na památku mrtvých rebelů. Kopec se stal znovu místem vzdoru v období sovětské okupace. Sověti se místo snažili třikrát zničit buldozery, ale místní je vždy obnovili. Nyní je tam doslova natlačeno více než 100 tisíc křížů. Hora je křesťanským poutním místem, ale i symbolem odporu Litevců vůči okupačnímu sovětskému režimu.
Navzdory své historii a statusu světového dědictví UNESCO je Xochimilco známé především svým Isla de las Munecas neboli Ostrovem panenek. Malý ostrov je plný panenek a jejich částí visících na stromech a roztroušených v trávě. Příběh spjatý s tímto místem vypráví o bývalém správci ostrova, který objevil utopenou dívku v kanálu hraničícím s ostrovem. Aby uklidnil ducha mrtvé dívky, začal sbírat panenky z odpadků a rozvěšovat je po celém ostrově. Kupodivu mužovo mrtvé tělo nalezeno v roce 2001 na stejném místě, kde údajně zahlédl mrtvou dívku.
Pokud chcete navštívit mrtvé v Sagadě, budete se muset podívat nahoru. Lidé z tohoto regionu jsou známí tím, že své mrtvé pohřbívají v rakvích připevněných ke stěnám útesů. Tradice, která sahá tisíce let do minulosti, velí vyřezat si vlastní rakev, zemřít a nechat se zavěsit vedle svých předků. Mnohé z rakví na útesu jsou stovky let staré, vzhledem k vlastní výrobě nebožtíkem je navíc každý kousek originálem.
Ze všech katakomb na světě žádné nejsou tak strašidelná jako sicilské Catacombe dei Cappucini. Tento prostor vznikl již koncem 16. století, kdy došlo k přeplnění hřbitova u kapucínského kláštera. Privilegovanými rezidenty těchto katakomb měli být jen věřící muži, ale jakmile se objevily zprávy o přirozených mumifikačních procesech, chtěli zde spočinout i místní občané. V podzemní hrobce tak nyní najdete kolem osmi tisícovek těl rozdělených do samostatných chodeb, včetně jedné pro náboženské osobnosti, jedné pro děti a dokonce jedné pro panny. Mrtvoly jsou vystaveny jako muzejní exponáty, oblečené a uspořádané.
Tento zdánlivě klidný les na úpatí hory Fuji má extrémně pohnutou historii. Aokigahara, hovorově známý jako „Sebevražedný les“, je druhým nejoblíbenějším místem pro sebevraždy na světě (po sanfranciském Golden Gate Bridge) – jen v roce 2010 se zde pokusilo vzít si život 247 lidí. A 54 z nich uspělo. Někteří říkají, že je tento jev spojením lesa a démonů. Jiní poukazují na hustotu stromů, které tlumí zvuk a lidé se v něm tak velmi snadno ztratí. Mnoho turistů si cestu dokonce značí páskou nebo provázkem, aby lépe našli cestu. To dodává lesu ještě děsivější atmosféru.
Podzemí kaple kostela Všech svatých v kutnohorském Sedleci se na první pohled zdá být bohatě zdobené gotickými detaily. Všechny ozdoby jsou ale vyrobeny z pravých lidských kostí. Kosti odhadem 40-70 tisíc lidí byly úhledně uspořádány do předmětů, jako je třeba svícen nebo erb. Nejpozoruhodnějším exponátem je masivní kostelní lustr, který obsahuje téměř každou kost lidského těla (a několik strašidelných andělíčků).
Možná jedním z nejstrašidelnějších opuštěných zábavných parků je Six Flags v New Orleans. Ten přestal fungovat kvůli vážným škodám způsobeným hurikánem Katrina v roce 2005, který vyhnal z domovů 20 tisíc lidí, téměř dvě tisícovky zabil. Park byl otevřen jen o pět let dříve, fungoval tedy krátce. Po přírodní katastrofě byl uzavřen, na opravy nebyl dostatek financí, a tak dále chátral. Dodnes je u vchodu do parku stále děsivý nápis: ‚Zavřeno pro bouři‘. Je to apokalyptický pohled, který využil Hollywood pro natáčení několika filmů, jako loňského sci-fi thrilleru Reminiscence nebo fantasy Percy Jackson: Moře nestvůr.
Od konce devatenáctého do šedesátých let 20. století byla Centralia díky svým prosperujícím uhelným dolům rušným městem v Pensylvánii. Když však v roce 1962 důl záhadně vzplál, plameny se začaly šířit podzemím. Po pár znepokojivých incidentech spjatých s touto skutečností se populace města prudce snížila. Místo nyní vypadá jako město duchů. Pokud se zde někdy ocitnete, najdete tu mnoho stržených budov nebo rozpadlé chodníky. Občas je vidět i kouř z podzemích požárů, které podle odhadů vědců budou hořet ještě nejméně 250 let.
Zdroj fotografií: Profimedia