Klasika všech klasik a jedna z nejslavnějších písní jednoho z nejslavnějších soulových bardů všech dob je dokonalou ukázkou písně, v jejímž textu protagonista věší hlavu, že mu jeho milá zahnula a hodlá se ho opustit kvůli jinému. Její název se dá volně přeložit jako "Už si o tom i vrabci na střeše štěbetají". Autorem nebyl Gaye sám, napsali ji Norman Whitfield a Barret Strong, kteří se podíleli i na celé řadě dalších hitů pro vydavatelství Motown Records, například skladbě Papa Was A Rolling Stone od The Temptations.
"Nejspíš se ptáš, jak to vím, že plánuješ mě udělat smutným kvůli jinému chlápkovi, kterého znáš z dřívějška. Ale dobře víš, že z nás dvou tě já milují víc," jsou úvodní slova této písně. A v refrénu pak nabízí vysvětlení "Už i ptáci na střeše si o tom štěbetají, že už nechceš být moje a já z toho pomalu ztrácím rozum". Samotný idiom "heard it through the grapevine" ovšem nikdy nebyl nějak extra rozšířený, prý se jednalo o lokální pouliční slang z Detroitu, kde label Motown sídlí a jeho původ prý pochází už z dob občanské války. Tehdy se prý "human grapevine", tedy něco jako "lidský hrozen" začalo v této oblasti přezdívat telegrafu a význam se ustálil jako fráze pro něco, co si lidi mezi sebou povídají. Marvin Gaye navíc nebyl první, kdo píseň nahrál, ještě dva roky před ním to byla skupina The Miracles. Až v jeho podání se ovšem stala píseň hitem, která vystoupala až na vrchol americké Billboard Chart a stala se nadčasovou záležitostí.
Velmi častý úhle pohledu je mezi písněmi o nevěře ten s narativem "podvedl jsem tě, odpusť mi to, jinak se asi zabiju" (třeba Podvod od Jana Nedvěda). Ovšem málokdo dokázal tohle kňučení a sypaní si popela na hlavu přetavit v tak krásnou píseň, jako britský zpěvák George Michael. Skladba Careless Whispers byla dokonce jeho první sólovou písní poté, co s kolegou Andrewem Ridgeleym rozpustili – a to zcela v dobrém – úspěšnou popovou dvojici Wham! Ostatně v USA tento singl vyšel ještě pod hlavičkou dvojice (Ridgeley je podepsán jako spoluautor písně), ve zbytku světa však pod jménem samotného George Michaela. Tomu se prý ten sladký motiv sága zrodil v hlavě, když my bylo devatenáct a zrovna jel autobusem do nějakého klubu v Londýně, kde dělal dje. "Přesně si pamatuju, že když jsem dával řidič peníze za jízdenku, celá tak saxofonová linka mi vyskočila najednou v hlavě," vzpomínal. Akordový postup později dal dohromady se svým parťákem Ridgeleym, který při tom hrál na svůj zbrusu nový Fender Telecaster.
Text je prý Michaelovou osobní zkušeností a sahá ještě hloub do historie. Když mu bylo dvanáct, třináct, chodil prý se svojí starší sestrou bruslit, a zakoukal se tu do dívky jménem Jane. Ale tehdy to byl tlustý, obrýlený chlapeček, o kterého dívky neměly zájem. O několik let později, kdy shodil brýle i kila, se však Jane zalíbil a začali spolu chodit. Jak sám později Michael poznamenal, to že už nebyl lůzr, mu stouplo do hlavy a začal chodit ještě s další dívkou Helen, aniž by se s Jane rozešel a chvíli se motal v milostném trojúhelníku. "Myslel jsem si, kdoví jak nejsem borec. Nejdřív ně holky obcházely obloukem a najednou jsem měl dvě. Časem mi ale začalo docházet, že to tak úplně kůl není a cítil jsem se provinile. A nápad na Careless Whisper je právě tahle zkušenost. S Jane jsme totiž často tančili a ten text je o tom, že spolu tančíme, ale ona to ví, že jsem ji podvedl a tím pádem je konec." Dodejme, že pro George Michela to byl začátek slavné sólové dráhy, píseň byla první v hitparádě v USA, v Anglii i v řadě dalších zemí.
Členové britské dvojice byli vždy mistry v pozorování lidského chování. O nevěře mají Pet Shop Boys hned několik písní, například skladbu Jealousy z alba Behaviour. Ta se však zabývá spíše podezíravostí a mluví z pozice někoho, kdo nemůže spát, protože se cítí podvedený, ačkoliv k tomu nemá žádné důkazy. Píseň z alba Very, která se v názvu táže "Dokážeš jí odpustit?", se tak dá chápat jako její volné pokračování. Zde už Neil Tennant zpívá text, v němž oslovuje nějakého muže, který už ví, že byl podveden, dokonce to nebylo poprvé. A co hůř, všichni o tom vědí. Přesto ale na svoji dívku nedokáže zapomenout, miluje ji a přeje si, aby se vrátila.
Tennant se však v textu ptá na celkem logickou otázku: Když se vrátí, budeš schopný jí to skutečně prominout, pokud tě o to požádá? Protože pokud ne, má vůbec důvod, aby se vracela? V závěru pak Tennant v textu nastiňuje, že je možné, že si muž, k němuž promlouvá, přeje její návrat pouze proto, aby se jí mohl pomstít, ale "to je dětinské, tak dětinské", jak zní poslední slova textu. Ano, je to skutečně tak, i v popových písních lze najít moudrá slova, obzvlášť v těch od Pet Shop Boys.
I jedna z nejikoničtějších indie rockových písní první dekády nového milénia se týká nevěry. Text není tak úplně přímočarý jako v již zmíněných písních, ale jeho význam je jasný. Brandon Flowers si v této písni z první desky Hot Fuss kapely Killers vylévá srdce ze záchvatů žárlivosti, paranoie a zlomeného srdce. A naléhavost, s níž Flowers zpívá zejména v refrénu, je také výmluvná. Píseň sice napsal kytarista skupiny Killers Dave Keuning, nicméně ve skutečnosti se týká skutečně samotného Flowerse a dramatické epizody, kterou zažil se svojí bývalou přítelkyní, která jej podváděla. Flowers o tom jednou hovořil sám i během rozhovoru pro hudební časopis Q.
"Spal jsem doma v posteli a najednou jsem se vzbudil a měl pocit, že se něco děje. Byl to takový instinkt. Tak jsem se oblíkl a šel jsem do Crown And Anchor (v Las Vegas, kde žil) – tam jsem narazil na svoji tehdejší přítelkyni, jak tam sedí s jiným chlapem. Přesně tam, v Crown And Anchor, se Mr. Brightside narodil. To já jsem Mr. Brightside," řekl doslova Flowers.
Ze zcela jiného úhlu se na téma nevěry podíval jamajský hudebník Orville Richard Burell neboli Shaggy. První singl z jeho pátého alba Hot Shot z roku 2000 vypráví příběh chlápka, jehož milá přistihla s jinou holkou, a tak se se svým kamarádem radí, co by měl provést, aby to vylepšil. Jeho kámoš mu pak radí, aby všechno popřel a i když jsou o tom všem nezvratné důkazy, aby jí prostě řekl, že došlo k omylu a že to nebyl on ("it wasn't me"). Na což vypravěč příběhu celkem správně odpovídá, že taková rada nedává naprosto žádný smysl.
Je tedy zřejmé, že téma nevěry se dá pojmout i relativně humorně, ačkoliv kdo se v podobné situaci ocitl, bude asi souhlasit, že do smíchu mu zrovna nebylo. Sám Shaggy později přiznal, že píseň byla inspirována komediálním skečem, který udělal americký komik Eddie Murhphy v roce 1987 ve svém komediálním pořadu Raw. A přestože se s ním původně vůbec nepočítalo jako se singlem, a to už vůbec ne prvním z nové desky, byla to právě tato skladba, která byla Shaggyho prvním hitparádovým číslem 1 v USA.
Švédská zpěvačka Robyn se u hudebních fanoušků zapsala mimo jiné svojí písní Dancing On My Own, kterou zpívá z pozice dívky, jíž její milý opustil pro jinou a ona je z toho zničená žalem. Podrobně jsme se jí věnovali v článku o nejsmutnějších písních. Robyn je však fér, a tak se na celý příběh, který je, jak sama uvedla, smyšlený a inspirovaný tím, co viděla ve svém okolí, nikoliv vlastní zkušeností, zkusila popsat i z druhé strany.
V písní Call Your Girlfriend se pasovala do role dívky, která si začala se zadaným mužem, jehož se snaží přesvědčit, aby svoji stávající partnerku opustil a byl s ní. "Zavolej svojí holce a řekni jí to," prosí Robyn svého milence doslova. Jestli se skutečně jedná o dvě mince téhož příběhu, Robyn nepozradila. Že by tomu tak mohlo být, naznačuje i fakt, že obě písně zařadila v roce 2010 na své skvělé album Body Talk.
Když americký zpěvák Justin Timberlake opustil chlapeckou skupinu N'Sync a vydal své debutové sólové album Justified, vypustil mezi své fanynky bombu, jíž naznačil, že jeho odchodu z jejich oblíbené skupiny nemusejí zase tolik litovat. A že jim to hodlá vynahradit. Zmíněnou bombou byl prví singl Cry Me A River, který pro něj složili producenti Scott Scorch a Timbaland. Justin se v něm staví do role chlapíka, který má zlomené srdce, protože ho jeho holka podvedla.
Samozřejmě jedno oko jeho fanynek při poslechu písně nezůstalo suché a jejich zájem skladbu vynesl až na vrchol americké singlové hitparády. Velmi vstřícní ale byli i kritici, kteří v něm přestali vidět toho hošíka z boybandu a začali mu na sólové dráze prorokovat skvělou hudební budoucnost. V časopise Rolling Stone dokonce skladbu nazvali "dokonalou rozchodovou árií" a v Guardianu si zase pochvalovali pomalu vystavěné drama, které tvůrci dokázali do této balady vměstnat.
Foto: Profimedia