Mnohé automobilky se dnes chlubí, že některé jejich nové modely byly od začátku vyvíjené jako čistě elektrické. BMW takové auto začalo prodávat už před devíti lety. Převratný malý hatchback s karbonovou konstrukcí měl sice zpočátku mizerný dojezd, ale to se postupně napravilo. A když dnes BMW i3 potkáte na ulici, možná vás překvapí, jak málo za těch devět let zestárlo. Pořád vypadá moderně a zajímavě – ovšem při jeho představení mnozí nad jeho designem nesouhlasně kroutili hlavou. Přesně to samé se teď děje dalšímu mnichovskému elektromobilu. BMW iX je velký crossover s nepřehlédnutelně výraznou přídí. Svislé ledvinky, které v tomto případě neskrývají chladič, uzounká sdružená světla těsně pod přední kapotou, tvar připomínající spíš velký kombík, než klasické SUV, zapuštěné kliky a aerodynamická litá kola, to všechno dělá z nejnovějšího elektrického bavoráku celkem nezapomenutelný zjev. A pro velkou část lidí nikoliv z dobrého důvodu. Osobně jsem si na auto po týdnu testování už docela zvyknul, i když příď mi pořád přijde diskutabilní.
Mým úkolem ale nebylo hodnotit design a tak se pojďme pustit do techniky. Nosná konstrukce je opět z větší části z karbonu, ale i tak se bavíme o téměř 2,5 tuny vážícím autě. V podlaze je totiž akumulátor o využitelné kapacitě 71 kWh, který něco váží. Větší baterie 105 kWh u verze xDrive50 přihodí dalších 145 kg. Testované BMW iX xDrive40 mělo elektromotor o výkonu 326 koní a točivém momentu 630 Nm, na stovku umělo zrychlit za 6,1 sekundy a maximální rychlost je omezena na 200 km/h. Důležitější je ale údaj o dojezdu, který podle normy WLTP činí až 425 km. To ovšem předpokládá, že vnější teplota bude ideálně kolem 15 °C a s autem se pojede velmi opatrně. Když jsem se ale v teplotách kolem nuly vydal po dálnici do Brna, dojezd klesal dvojnásobnou rychlostí a pro jistotu jsem stavěl v Jihlavě na rychlonabíječce, abych nedojížděl bez rezervy.
Na palubě je nádherné ticho a pohodlí a auto navíc jede skoro samo. Tentokrát to není eufemismus, adaptivní tempomat a systém aktivního držení v jízdním pruhu jsou nastavené skvěle, auto už umí na pokyn směrovkou automaticky bezpečně plynule a bezpečně změnit jízdní pruh. Na palubě je další spousta nejmodernější výbavy. Interiér navíc vypadá jak z nějakého konceptu – rovná podlaha bez středového tunelu, nízká a plochá palubní deska, ke které je lehkými konzolkami uchycený ultraširoký displej přístrojů a infotainmentu, ovládání systému iDrive, řazení, ovládání sedaček a dalších věcí z křišťálového skla, nebo třeba skleněná střecha bez roletky, jejíž sklo po stisknutí tlačítka elektricky zneprůhlední. To všechno jsou věci, které dokážou ohromit i celkem protřelého znalce nových aut.
Samotné ovládání je logické a jednoduché, stejně jako řízení auta. Pod volantem nenajdete páčky, kterými se u některých elektromobilů mění síla rekuperace při brzdění, ta se tu nastavuje v palubním systému. Její úroveň si nastavíte pro klasický jízdní stupeň D, za jízdy ale pak můžete jednoduše přepnout na stupeň B, ve kterém je rekuperace vždy maximální a to až do zastavení auta. Ve městě se tak dá bez problémů jezdit pouze na jeden pedál – jízda je naprosto plynulá a maximálně úsporná. Když vyjedete na otevřenou okresku, samozřejmě ucítíte, že auto něco váží, tomu se zkrátka vyhnout nedá. Díky těžišti sníženému těžkým akumulátorem v podlaze ale elektrický crossover jezdí přece jen o něco lépe než vysoká SUV. Odpor v řízení je sice umělý, ale poměrně dobře vyvážený, auto se v zatáčkách chová neutrálně a příliš se nenaklání.
Celkově vzato je BMW iX velmi povedený elektromobil, jediný otazník visí nad jeho dojezdem, respektive kombinaci dojezdu a ceny. Model iX xDrive40 začíná nad hranicí dvou milionů, ale v zimě se nehodí k delším cestám a vlastně je určený spíš do města a jeho okolí. Výkonnější iX xDrive50 je dražší o podstatných 600 tisíc korun a za výbavu dáte další desítky tisíc navrch. I nadále tedy platí, že elektrická auta jsou prozatím doménou movitějších zákazníků. Další dojmy z týdenního testování najdete ve videu.
Foto: BMW Česká republika