První let Jana Kašpara z Pardubic do Prahy byl tak rychlý, že v cíli nikdo nečekal
Redakce
Jan Kašpar se narodil do zámožné rodiny hoteliéra. Jeho otec provozoval vyhlášený pardubický hotel Veselka. Mladý Jan projevoval zájem o všechno, co mělo motor. Už v sedmnácti letech dostal svůj první motocykl. Po získání titulu v oboru strojního inženýrství na České vysoké škole technické v Praze absolvoval i jeden semestr vyšší školy automobilové v Německu, posléze nastoupil do vestfálské společnosti Basse & Selve, kde se spřátelil se synem majitele továrny. S ním se pak pouštěl do automobilových závodů.
Fascinován technikou
Jana fascinovalo vše spojené s motorismem, postupem času mu učarovalo letectví. Po návratu do Česka nakrátko nastoupil do automobilky Laurin & Klement, ale už roku 1909 z automobilky odešel a se svým bratrancem Evženem Čihákem se začal věnovat stavbě letadel. Po nějaké době se bratranci rozešli, Kašpar se věnoval stavbě letadla podle typu francouzského konstruktéra Lathama. Velká hmotnost stroje, malý výkon motoru a nedostatek zkušeností vedly ke krachu.
Socha Jana Kašpara na pardubické Třídě Míru v místech, kde stával hotel Veselka. Foto: Mapy.cz / Jarpohunek
Ačkoli stavbu letadla dokončil, nakonec nebylo schopné letu. Proto v březnu 1910 přímo v pařížském Blériotově závodu zakoupil stroj typu Blériot XI. S tím pak provedl první úspěšný let 16. dubna 1910. Ve výšce kolem 20 metrů nakonec uletěl vzdálenost kolem dvou kilometrů. V červnu téhož roku složil pilotní zkoušku. O tři dny později 19. června 1910 předvedl prvním divákům v Pardubicích letovou ukázku, včetně úspěšného přistání. Následovaly úspěšné ukázky v Hradci Králové, Praze, Olomouci a Českých Budějovicích.
Vítězný únor: Vítězství klamu
Nečekaně rychlý let
Kašparova sbírka se postupně rozrostla na tři letuschopné stroje, dva Blérioty a jednu kopii tohoto typu. Kašpar se však nevzdával snu na zkonstruování svého vlastního stroje. Do stavby se pustil společně s truhlářem Františkem Novotným. Se svým nově postaveným strojem, osazeným výkonným motorem Daimler uskutečnil 30. dubna 1911 první meziměstský let z Pardubic do Chrudimi a zpět. Let probíhal ve výšce 400 metrů a trval 24 minut a 23 sekund. Tento průkopnický počin byl však jen předehrou mnohem ambicióznějšího podniku. V sobotu 13. května 1911 v 6.15 vzlétl Jan Kašpar se svým strojem z Pardubic. Letěl ve výšce kolem 800 metrů. Trasu vedoucí nad Přeloučí, Kolínem a Prahou dlouhou 121 kilometrů uletěl za 92 minut. V 7.47 přistál ve Velké Chuchli. V tu dobu tam na něj ještě nikdo nečekal, tak rychlý let byl pro všechny překvapením. Jeho přátelé přijeli v automobilovém průvodu až po přistání. V čele průvodu jel starosta Jan Prokop, v dalším Evžen Čihák s Kašparovým otcem. Poté se celá skupina přesunula do hospody U černého koně na Národní třídě, po této krátké zastávce již Kašpar spěchal na svatbu svého přítele komisaře Živnostenského inspektorátu Jaroslava Langa, kvůli které do Prahy přiletěl.
Jméno průkopníka českého letectví nese i terminál pardubického letiště. Foto: Letiště Pardubice
Kašparovo letadlo pak bylo za neutuchajícího zájmu veřejnosti po tři dny vystaveno na pražském Žofíně. Gratulace nebraly konce, jedna přišla i od samotného Louise Blériota. Noviny byly plné článků o průkopnickém dálkovém letu mladého avionika. V Pardubicích se každý rok pořádají letecké dny zvané Aviatická pouť, které mají připomínat právě tento počin českého zástupce skupiny báječných mužů na létajících strojích, průkopníka tuzemského letectví Jana Kašpara.
Kam dál? Václav Havel: Cesta k prezidentství
Zdroje: Wikipedia, Aviatickapout.cz
Úvodní foto: Profimedia
