Než přejdeme k tomu, jak je možné, že se z asi jednoho procenta jedinců na světě vyklubou psychopati, nejprve je třeba tento pojem definovat. Psycholog Radek Pěkný jej v rozhovoru pro server Vitalia definoval takto: "Psychopat je člověk s odchylkou ve fungování svého mozku, která zapříčiňuje, že nevnímá strach. Absence strachu je podstatou psychopatie." Následně také vyjmenoval vlastnosti, které jsou pro psychopaty typické – bezcitnost, impulzivita, nedostatek empatie, potřeba neustále zažívat pocit vzrušení a vlastní důležitosti. Mezi tuto sortu lidí se řadí patologičtí lháři i vychytralí manipulátoři. Společné mají to, že na první pohled velmi často působí okouzlujícím dojmem.
Nemívají výčitky svědomí, pokud provedou něco špatného. Mnohdy si lidé při pohledu na následky jejich činů říkají, jaká zrůda se jich mohla dopustit. Psychopat však žádný pocit viny necítí a neuvědomuje si, jak lidem kolem sebe ubližuje. Často jsou to velmi nezodpovědní jedinci, kteří ani nepřemýšlí nad důsledky svých činů. Někteří psychopati se uchylují i k násilí a sadismu. Nacházejí se v každé zemi světa, jejich počet se odhaduje na jedno procento světové populace. Na psychopatii v současné době neexistuje lék. Psychopati ani odbornou pomoc nevyhledávají, svého problému si totiž nejsou vědomi.
Forenzní psycholog Robert Hare, který se psychopaty dlouhá léta zabývá, tvrdí, že u nich lze vypozorovat závadné chování už v dětství. Mezi signály, které by měli rodiče znepokojit, patří týrání zvířat a necitlivé chování k ostatním dětem, kam se řadí i škádlení a ubližování druhým, které je za hranicí běžných dětských šarvátek. Toto chování výrazně vybočuje mimo normu. Už v tomto věku se projeví další typické vlastnosti pro psychopata – nedostatek empatie a strachu a mělké a neupřímné emoce. Diagnostiku psychopatické osobnosti musí provádět zkušený psychiatr, jde o zdlouhavou sérii testů a rozhovorů. Magnetická rezonance je pak schopna odhalit rozdíly v mozcích psychopatů, zejména v frontálním kortexu a limbickém systému. Dle forenzního psychologa a autora knihy Psychopatická mysl J. R. Meloye je psychopatie dědičná. Čím závažnější formu psychopatie daná osoba má, tím je větší pravděpodobnost, že ji předá dál.
V současné době se diskutuje o tom, zda má smysl provádět včasnou intervenci u dětí, které vykazují rysy psychopatické osobnosti. Včasná intervence je asi jedinou metodou, která má určitý pozitivní efekt. Klíčové však je, aby terapie byla intenzivní, pravidelná a odborně vedená. Podílet se na ni musejí rodiče i učitelé. Programy využívají kognitivně-behaviorální a skupinovou terapii. Robert Har říká, že cílem terapie je "přimět tyto děti, aby jednaly více v souladu s tím, co společnost očekává". Nikdo si od terapie neslibuje úplné odstranění psychické poruchy ale "pouze" zmírnění jejích projevů. "Ne všichni psychopati jsou zločinci. Jsou v byznysu, vládě, akademické sféře a médiích. Najdete spoustu těchto lidí, kteří nepáchají zločiny, ale využívají lidi," uzavírá Robert Hare.
Foto: Freepik
Zdroje informací: Vitalia, CNN