Do hledáčku veřejnosti se dostal z velké míry kvůli vzhledu, přitom život a zkušenosti Samuela Brintona jsou mnohem zajímavější, a hlavně důležitější. Čerstvý člen Bidenova týmu, který zastává funkci zástupce náměstkyně ministra pro jadernou energii, získal dva magisterské tituly v oboru inženýrských systémů a jaderné vědy na Massachusettském technologickém institutu.
"V této roli budu dělat to, o čem jsem vždy snil, a to vynakládat své úsilí na řešení problémů s jaderným odpadem," napsal Samuel Brinton na svém LinkedIn profilu. Neopomněl dodat, že je první genderově fluidní osobou ve vysokých pozicích federální vlády.
Není pochyb o tom, že je mistrem svého oboru, ovšem dresscode úspěšného absolventa budí rozpaky stejně jako jeho genderová identita. Samuel Brinton miluje jehlové podpatky, líbí se mu holky i kluci a preferuje oslovování zájmenem oni. Asi už tušíte, že vyrůstat v silně věřící baptistické rodině nebyl pro zmateného teenagera žádný med.
O tom, že malého Sama přitahují muži, se rodiče dozvěděli, když mu bylo jedenáct let. Protože homosexuální orientaci považují lidé jejich vyznání za hrubé porušení náboženských hodnot, rozhodli se ji z hlavy svého syna nejprve vymlátit, a poté vymýtit prostřednictvím konverzní terapie.
Bohužel nebyli jediní, kdo lásku k vlastnímu dítěti potlačil na úkor své víry či přesvědčení. Léčba homosexuality je sice ve vyspělé společnosti minulostí (nikoli však dalekou, homosexualita byla z Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch v Americe vyškrtnuta až v 70. letech minulého století, a to za značných protestů), avšak v některých zemích i společenstvích se praktikuje dodnes.
Nejčastější "léčbou" je konverzní terapie. Jejím cílem je změna sexuální orientace či genderové identity osoby v takovou, kterou považuje za správnou, což je pouze heterosexualita a cisgender identita. Samozvaným léčitelům k tomu pomáhají mnohdy brutální praktiky, jako jsou elektrošoky či třeba znásilnění. A Samuel Brinton nebyl jediným nešťastníkem, který se na nátlak rodičů či společnosti dostal na toto "léčení".
"Terapeut" se jej zprvu snažil přesvědčit, že vláda všechny homosexuálně orientované děti zabije. Veřejný coming out tedy nepřicházel v úvahu. Jenže u psychického teroru to nekončilo, na řadu přišly tělesné tresty. Nebohému chlapci svázal ruce a strčil je do ledu. Přitom se musel dívat na fotky mužů, kteří se objímají, aby si náklonnost ke stejnému pohlaví spojil s utrpením. V další fázi dostával elektrošoky. Asi se Samovi nemůže nikdo divit, že v sebevraždě viděl jediné východisko. Skok ze střechy si nakonec rozmyslel. Dnes proti konverzní terapii aktivně bojuje, pořádá přednášky a upozorňuje na fatální důsledky, které to může mít.
Také modelka a herečka Indya Moore popisuje své dospívání jako utrpení. Jako by nestačilo, že se narodila v chlapeckém těle, její rodiče navíc patřili k Svědkům Jehovovým. Homosexuální orientaci přiznala matce ve svých čtrnácti letech a od té chvíle se jejich vztah změnil. V sále Království se chtě nechtě musela podrobit praxi konverzní terapie. Jenže změnit identitu člověka zkrátka nelze. Indya Moore podstoupila hormonální léčbu, přetrhala vztahy s rodinou, a ačkoliv si v sobě stále nosí traumata, miluje být tím, kým je dnes. V roce 2019 byla dokonce časopisem Time zařazena mezi 100 nejvlivnějších lidí.
Americká pansexuální herečka, která pochází z silně křesťanské rodiny, toužila být oddanou věřící, jenže ji přitahovalo stejné pohlaví, a to podle ostatních znamenalo jediné – o její duši usiluje ďábel. Podstoupila konverzní terapii, kde jí bylo neustále připomínáno, jak je zkažená. I ona zvažovala, zdali vůbec stojí za to žít. V rámci akce na podporu LGBTQ+ komunity se herečka loni svěřila, že jakmile si na psychické nátlaky kněžích vzpomene, začne se klepat.
Úvodní foto: Profimedia