Vesmírný závod: První americký astronaut na oběžné dráze jen doháněl Gagarinovo překvapivé prvenství

Studená válka byla v počátku snahy o dobytí vesmírného prostoru. Rivalita mezi Sovětským svazem a Spojenými státy se projevovala nejen na poli mezinárodní politiky, ale také v oblasti vědy a výzkumu. Od druhé poloviny 50. let probíhal mezi oběma velmocemi vesmírný závod o to, kdo získá technologickou převahu při snaze o dobývání vesmíru. Prvního milníku dosáhli k překvapení Američanů Sověti, když vyslali na oběžnou dráhu Jurije Gagarina.

V živé paměti americké společnosti i vědecké komunity rezonovala porážka, kterou sovětský program tomu americkému uštědřil, když se Sovětům jako prvním podařilo dostat lidmi vyrobený objekt na oběžnou dráhu Země. Tóny Internacionály zaznívající z oběžné dráhy z kosmické družice Sputnik 1 přivodily šok jak americké veřejnosti, tak politické reprezentaci. Obavy z technologické převahy geopolitického protivníka, ještě více podnítily snahu Američanů dosáhnout vytýčených cílů před jejich protivníky. Další prohra v dílčí etapě vesmírného závodu neměla zůstat dlouho bez reakce, i proto, že přípravy na vyslání prvního astronauta do vesmíru byly již v plném proudu.

Šimpanz a jeho lidští následovníci

Během dubna roku 1959 NASA vybrala sedm astronautů, kteří byli zařazeni do programu Mercury. Jeho cílem bylo dostat prvního Američana do vesmíru. V prosinci 1960 se uskutečnil první úspěšný nepilotovaný let vesmírného plavidla. O měsíc později se do vesmíru vypravil šimpanz Ham, který se na rozdíl od svého sovětského protějšku fenky Lajky, ze své cesty do vesmírného prostoru vrátil v pořádku zpět na Zemi. Prvním Američanem, který se dostal do vesmíru, se v květnu 1961, tedy krátce po letu Gagarinově, stal Alan B. Shepard. Let kosmické lodě Freedom 7 byl ovšem pouze suborbitální. Následoval ho Virgil Grissom, který také absolvoval suborbitální let. V listopadu téhož roku se povedlo provést let čítající dva oběhy Země, když byl na raketě Atlas vyslán do vesmíru šimpanz Enos. Následovat měl první let Američana na oběžnou dráhu.

Rekordman astronautem

Ředitel Střediska pilotovaných vesmírných lodí Robert R. Gilruth 29. listopadu 1961 oznámil jméno astronauta vybraného pro tuto misi. Byl jím člen původní sedmice astronautů vybraných pro projekt Mercury John H. Glenn. Ten vystudoval školu pro zkušební piloty. Po ukončení studia působil na řadě letadel. Během doby, kdy pracoval jako zkušební pilot v oddělení konstrukce stíhaček Úřadu pro letectví námořnictva, dokončil studia na Marylandské univerzitě. V červenci 1957 vytvořil v kokpitu F-8U Crusader transkontinentální rychlostní rekord při letu z Los Angeles do New Yorku, který se zapsal do historie jako první transkontinentální let, jehož průměrná rychlost dosáhla nadzvukových hodnot. Po svém výběru za astronauta Mercury byl Glenn v dubnu 1959 přidělen k vesmírné pracovní skupině NASA. Než došlo k jeho letu do vesmíru, sloužil jako záložní pilot astronautů Alana Sheparda, a Virgila „Guse“ Grissoma, který byl po Shepardovi druhým Američanem, který se podíval v rámci suborbitálního letu do vesmíru.

První Američan na oběžné dráze

Po prvním odloženém startu, se 20. února 1962 John Glenn znovu nasoukal do úzkého prostoru v kapsli vesmírné lodě. Po čtyřhodinovém čekání na startovací rampě se v čase 9:47 zažehly tři hlavní motory nosné rakety Atlas a po pěti minutách a jedné sekundě se oddělila od zbytku rakety loď Friendship 7 a John Glenn se stal prvním Američanem na oběžné dráze. Během celého letu byl Glenn v radiovém spojení s řídícím střediskem. V průběhu prvního obletu podával zprávy o svém stavu, stavu kosmické lodi a úspěšně kontroloval polohu modulu. Na oběžné dráze pozoroval západ slunce nad Indickým a východ nad Tichým oceánem, řídícímu centru nahlásil i pozorování takzvaných světlušek, což byl úkaz způsobený ledovými úlomky putujícími s jeho kosmickou lodí, které opaleskovaly ve vycházejícím slunci. Během mise také posvačil tubu jablečné omáčky. V rámci experimentu zkoumajícího trávení během kosmického letu užil tabletku umělého sladidla xylitol.

Po prvním obletu došlo k vyhodnocení sledovaných dat a řídící středisko dalo Glennovi povolení k druhému obletu. Druhý oblet Země proběhl bez problémů a astronaut prováděl experimenty a pořizoval snímky planety, která se pod ním míhala. Když prolétal nad Havajskými ostrovy, dostal pokyn k třetímu a poslednímu oběhu. Po třetím oběhu započal sestup lodi, polohu lodi při vstupu do atmosféry ručně řídil sám Glenn. Po 4 hodinách a 55 minut letu dosedal vesmírná loď Friendship 7 na hladinu moře nedaleko ostrova Grand Turk jihovýchodně od Mysu Canavaral.
John Glenn se stal 3. americkým astronautem a prvním Američanem, který se dostal na oběžnou dráhu. Skončila tak jedna z mnoha etap vesmírného závodu, který posunul technologický vývoj mílovými kroky dopředu.

Zdroje: nasa.gov, Wikipedia.org
Zdroj fotografií: Profimedia