Volá Kyjev, válka není odpověď: Slavné protiválečné písně
Redakce
Buffalo Springfield – For What It's Worth
Jednu z nejslavnějších písní 60. let, považovaných za protiválečný protestsong, má na svědomí skupina Buffalo Springfield, která existovala velmi krátce a svoje tři alba vydala v rozmezí dvou let 1966 až 1968. Byla to však tato kanadská skupina, ve které si svoje slavné začátky odbyla pozdější hvězda americké nezávislé country rockové scény Neil Young, který v Buffalo Springfield začínal ještě coby kytarista a nikoliv frontman. Jejich skladba For What It's Worth, známá také pod alternativním názvem Stop, Hey What's That Sound, což jsou slova z refrénu, vyšla na konci roku 1966 a byla jejich největším hitparádovým úspěchem v USA i Velké Británii.
Skladba je dodnes široce považována za protiválečnou píseň, její přímá inspirace byla ovšem trochu odlišná. Její autor Stephen Stills, který později s Youngem založil i skupinu Crosby, Stills, Nash & Young, byl údajně inspirován občanskými nepokoji, které se odehrály v listopadu 1966 na Sunset Strip v Los Angeles. Tedy v době, kdy skupina začala koncertovat v místním klubu Whisky & Go Go. Tehdy se celá čtvrt stala velmi populární "pařící" oblastí, což ale nelibě nesli starousedlíci, kteří chtěli mít svůj klid a požadovali po policii, aby zjednala pořádek. Konflikt přerostl v demonstraci lidí z kulturní scény, které se osobně zúčastnily i hvězdy jako Jack Nicholson nebo Peter Fonda (ten byl dokonce zatčen a odvezen policejním antonem poté, co došlo ke konfliktu s pořádkovými silami). Pouliční bitky mezi policí a demonstranty trvaly dva dny a dvě noci a skončily zákazem nočního vycházení po dobu téměř dvou měsíců, což vedlo k tomu, že některé kluby musely během pár týdnů zavřít. Skladba, kterou tyto události inspirovaly, se dočkala mnoha coververzí a v roce 1998 si sampl z ní do svého tracku He Got Game vypůjčili Public Enemy, kteří do refrénu pozvali i jejího autora a původního skladatele Stephena Stillse.
Válka je vůl, dejte šanci míru: Slavné protiválečné písně
Marvin Gaye – What's Going On
"Válka není odpověď," zpíval mimo jiné ve své slavné písni z roku 1971 americký soulový bard a jeden z nejvýznamnějších hudebníků tohoto žánru vůbec, Marvin Gaye. A jelikož je dnes skladba What's Going On považována za významný protiválečný protestsong, ani v tomto případě nebyla přímou inspirací válka země proti zemi (tedy tehdy USA proti Vietnamu), ale spíše válka systému proti jedinci. Marvin Gaye při skládání vycházel z událostí známých jako Krvavý čtvrtek, které se odehrály v 15. května 1969 v Berkley. Zde policie brutálně napadla a začala zatýkat aktivisty, kteří v místním parku protestovali proti válce ve Vietnamu.
Toho byl účastníkem a svědkem i Renaldo Benson z vokální skupiny The Four Tops, která měla shodou okolností toho dne v Berkley koncert. A svůj zážitek poté Gayovi vyprávěl. "Co se to tady děje? Jedna otázka vedla k druhé. Proč posílají děti tak daleko od svých rodin do zámoří? A proč útočí na vlastní děti na ulicích?" ptal se tehdy prý doslova Benson Gaye. Byl to i Benson, kdo přišel s prvotním nápadem na sloky této písně, která ale neměla jméno ani refrén. Oboje pak přidal Marvin Gaye, který byl do té doby známý spíš coby autor milostných písní a toto pro něj bylo poměrně výrazné vykročení směrem k politickým tématům. "Když ale kolem mě celý svět exploduje, to mám zpívat pořád o lásce?" kladl tehdy Marvin Gaye řečnickou otázku. V každém případě píseň, kterou tehdy s Bensonem napsali, má stoprocentní platnost dodnes.
Black Sabbath – War Pigs
Tahle skladba otevírala slavné druhé album britské heavy metalové skupiny Paranoid z roku 1970. Podle kapely samotné je o lidské touze zabíjet a ničit. Black Sabbath k ní byli inspirováni válečnými příběhy, které slyšeli, když vystupovali na základně amerického letectva během turné po Evropě. Napsali ji pak údajně v v roce 1968 v Curychu, kde tehdy hráli v místním The Beat Clubu malému publiku za nízký honorář a to se podepsalo na její ponurosti. Skladba samotná má poměrně dlouho instrumentální pasáž bez textu, což je důsledek toho, že kapela tehdy hrávala třeba dva sety na noc, ovšem neměli na repertoáru dost písní. Velkou část večera proto pouze improvizovali a z jedné podobné jam session na pódiu vznikl i motiv této skladby, která několikrát změní tempo i rytmus.
Text skladby je pak přímým odrazem války ve Vietnamu. Baskytarista kapely Geezer Butler, který byl jedním z autorů textu, v roce 2017 v rozhovoru pro časopis Mojo zavzpomínal: "Británie byla na pokraji toho, aby do byla do této války zatažena. Na ulicích ale tehdy probíhaly prakticky neustále protiválečné protesty. Byl to skutečný satanismus. Politici jsou opravdoví satanisté. To jsem se snažil v této písni říci." Butler narážel na to, že původní název skladby zněl Walpurgis podle hlavního satanského svátku, jímž je tzv. Valpuržina noc (připadá na 30. dubna, tedy i u nás oblíbené pálení čarodejnic). Vlastní verzi, výrazně ctící originál, pak v roce 1989 na své třetí album The Real Thing natočila i americká kapela Faith No More.
Jaro inspiruje: Písně o nejkrásnějším ročním období
System Of A Down – B.Y.O.B.
O tom, jaká je válka ve skutečnosti kšeft pro ty, kdo vyrábějí zbraně, vypráví píseň, která má v názvu zkratku znamenající Bring Your Own Bombs (Přines si vlastní bomby). Ten je parafrází americké slangové zkratky, která se často používá při zvaní na různé mejdany, znějící "bring your own booze" (tedy "přines si vlastní chlast"). "Tato píseň je o byznysu, který stojí za válkou. A také o tom, že privilegovaní politici, kteří z toho mají finanční prospěch, očekávají, že za ně budou bojovat chudí," řekl autor skladby a frontman System Of A Down Serg Tankijan. Jasně protiválečné je i video ke skladbě, které pro kapelu natočil Jake Nava.
Ukazuje armádu vojáků, pochodujících ulicemi v paintballových maskách s televizními obrazovkami promítajícími slova jako "ZEMŘI", "PRAVDA", "POSLOUCHAT", "KOUPIT" nebo "BŮH", přičemž členové kapely hrají uprostřed ulice. Během refrénu je kapela zobrazena, jak hraje v nočním klubu, přičemž v polovině videa je vidět zpěvák Daron Malakian, jak křičí: "Odpalte se! Je čas na párty! A my nežijeme ve fašistickém národě! Odpalte! Je čas na párty! A kde sakra jste?!" Následně pak vtrhnou do klubu vtrhnou vojáci a všechny přinutí, aby si nasadili masky. Skladba B.Y.O.B. byla pilotním singlem z jejich desky Mezmerize z roku 2005. To mělo být původně dvojalbem, jelikož materiálu na něj skupina měla dost. Nakonec se však rozhodla vydat dvě po sobě jdoucí alba, to druhé s názvem Hypnotize vyšlo jen o pár měsíců později. A inspirací k tomuto kroku překvapivě pro skupinu byl film Kill Bill, který jeho tvůrce Quentin Tarantino nakonec oproti původnímu plánu rozdělil do dvou dílů.
Beton – Kyiv Calling
A na závěr jedna velmi aktuální věc. Ukrajinská punk rocková skupina Beton si vypůjčila píseň legendárních The Clash London Calling z jejich stejnojmenného slavného dvojalba z roku 1979 a pouze za přispění velmi mírné úpravy textu dokázala do skladby vměstnat všechno, čím momentálně žije nejen ukrajinská metropole, ale celá země (a vlastně celý svět). A to je válka, padající bomby, výbuchy a smrt, ale také odhodlání bojovat v nevzdávat se.
The Clash se k této písni nechali inspirovat vysíláním britské BBC v dobách 2. světové války do okupovaných zemí, které vždy začínalo slovy "This Is London Calling… ("Volá Londýn…"). Mick Jones a Joe Strummer, kteří skladbu napsali společně, však neměli tak úplně na mysli jasný protiválečný vzkaz, spíše se snažili postihnou dobu ve varu, která byla ve znamení sociálních nepokojů a bouří, ale i válečných konfliktů včetně tehdy vrcholící studené války. Originální skladba pak mimo jiné zmiňuje i "nukleární chybu", což si řada lidí vykládá jako hrozbu jaderného útoku. Joe Strummer však prozradil, že měl na mysli jadernou katastrofu v americké atomové elektrárně Three Miles Island v USA, ke které došlo v březnu roku 1979.
David Neff: Jezdím do míst, odkud lidé utíkají
Úvodní foto: Profimedia
