Hostem Ranního klubu byl oblíbený herec David Matásek. S Milošem Pokorným probrali nejen jeho ambasadorství v rámci kampaně Movember, která má za cíl rozšířit povědomí o prevenci rakoviny prostaty a varlat u mužů, ale také jeho vášeň pro skútry i hereckou práci.
Davide, všichni vědí, že jsi herec, ale také jsi už několik let ambasadorem hnutí Movember. I rádio Expres FM podporuje toto hnutí, takže jsi tu správně. Proč ses stal jeho podporovatelem ty?
Protože my kluci nechodíme k doktorovi. Moc o sebe nedbáme. Tak jsem si řekl, že by bylo dobré upozornit na tohoto tichého nepřítele, který za sebou zanechává ošklivé následky. Je dobré chodit aspoň jednou za dva roky na preventivní vyšetření. Tedy pokud je vám aspoň tolik jako mně.
Tudíž se to týká mužů zralého věku.
Kolik mi je, neřeknu. Najděte si to.
A co tebe osobně přimělo na prevenci dbát?
V mládí jsem byl tramp. A několikrát jsem nastydl takzvaně na spodek. A to je tedy něco. Když mi bylo kolem třiceti, prodělal jsem zánět prostaty. To je hodně nepříjemné. Dokonce jsem chodil na injekce. Znovu už něco takového prožívat nechci.
Tak teď nosíš knír.
Někdy nosím knír i mimo listopad, tudíž knír pro mě není nijak neobvyklý, ale samozřejmě když jednou za rok vypadáme jako pornohvězdy, znamená to, že vyjadřujeme solidaritu s chlápky, kterým to nevyšlo. A je to zároveň i upozornění, aby chlapi mysleli nejen na knír, ale i na spodek. Běžte na to vyšetření včas.
A funguje to?
Kamarády se mi podařilo vystrašit tak, že jsem je na vyšetření dokopal. Ptali se mě, co to obnáší, tak jsem jim všechno vysvětlil. Nakonec mi řekli, že jsou rádi, že na tu kontrolu šli.
Teď trochu z jiného soudku. Máš vášeň pro jednostopá vozila nejmenované italské značky. Kolik jsi letos najel?
Baví mě jezdit mimo město. Přejet Alpy na velké motorce umí každý. Ale zkuste posekat louku holicím strojkem. To je teprve frajeřina. Letos jsem najel tak tři a půl tisíc kilometrů. Byl jsem i v Itálii.
Kam jinam by ses chtěl podívat?
Líbilo by se mi Portugalsko. Přemýšlel jsem i o motovlaku. Jeden můj kamarád dokonce dojel do Říma na jeden zátah. Byl na cestě šestadvacet hodin.
Často jezdíš i do Terstu. Co tě láká?
Hlavně Balkán jako takový, pak severní Itálie a Rakousko. Všechno je blízko sebe. Seznámíte se tam s různými lidmi, kteří mají podobné koníčky, dáte si červené víno a jazyková bariéra padne raz dva.
V Národním divadle jsi jako doma. Co tě tam drží?
Loňská sezóna byla dvacátá. Beru to jako určitý závazek. Když jsi v angažmá v Národním divadle, všichni mají nějaká očekávání. Diváci se nechodí dívat jenom na divadelní představení, ale také si obhlížejí samotné divadlo, které má bohatou historii. Proto musí být představení kvalitní. A občas se snažíme trochu překvapit a dáváme jim tu kvalitu v trochu jiné formě, než jsou zvyklí.
Neříkal sis někdy, že bys to po těch letech zkusil třeba někde jinde?
Hostuji i v jiných divadlech, vlije mi to novou krev do žil, ale doma jsem v Národním divadle. Nemám důvod hledat něco jiného. Máme osvícené vedení, které občas zve i hostující členy, to je také velmi osvěžující.
Diváky samozřejmě zajímá, jestli bude pokračování seriálu Polda.
Bude, úplně poslední. Poslední série je osmidílná. Už jsme ji dotočili, nic dalšího zatím neprozradím. Ale mohu říct, že to bylo moc fajn. S Poldou jsem prožil sedm let, tudíž proběhlo dlouhé a dojemné loučení.
Najde si David jako někdejší hudebník ještě někdy čas na muziku? A co má na cestování na skútru nejraději?
To se dozvíte v přehrávači a také ve videu. Archiv všech rozhovorů z Ranního klubu najdete v sekci Podcasty, v aplikaci Expres FM a ve vaší oblíbené podcastové službě. Videoarchiv rádia Expres FM hledejte na Stream.cz!