Ben Cristovao: Veganem jsem od chvíle, kdy mi řekli, ať zabiju slepici

Zpěvák Ben Cristovao odehraje 1. října svůj druhý velký koncert v O2 areně. U příležitosti vydání nového alba PROTENKONTRAST navštívil odpolední vysílání s Veronikou a Vaškem a rozpovídal se mimo jiné i o své cestě za veganstvím a brazilským jiu-jistu.

Pětatřicetiletý Ben Cristovao (nebo taky Benny Cristo) začínal jako profesionální snowboardista. V roce 2009 skončil na 7. místě talentové soutěže Česko Slovenská SuperStar a odstartoval svou hudební kariéru. V loňském roce byl českým zástupcem soutěže Eurovision Song Contest. Na vrcholové úrovni se věnuje brazilskému jiu-jitsu, je veganem a ochráncem práv zvířat. Spoluvlastní veganskou hospodu Výčep Kabelovna, která aktuálně hledá nové působiště.

Řekl mi, ať si jednu slepičku zabiju sám

Veganství je tvým velkým tématem. Jaká byla cesta k tomu, že ses vzdal živočišných produktů, kdo ti byl impulsem?
Můj kamarád, který si říká Majkl Timbalada. Často jsem říkal, že chci motivovat lidi a být co nejlepším člověkem. On mi před sedmi lety nastavil zrcadlo a říká: „Hele, ty chceš tohle všechno být, ale podívej se, co děláš. Podívej se na své volby, na svůj jídelníček. Podívej se, co to vytváří ve světě a co to dělá zvířatům, o kterých říkáš, že je máš rád.“ Sám jsem se pak podíval na pár videí o tom, jak si v dnešní době standardně bereme potraviny. Byl jsem samozřejmě zhnusený, nedokázal jsem si ale představit, že bych se něčeho vzdal. On tedy znovu nastoupil a společně s jeho manželkou mi sem tam něco uvařili a přivezli a já začal ochutnávat kouzla rostlinné kuchyně. Zjišťoval jsem, že toho skutečně tolik nepotřebuji. Až mě nakonec jednoho dne velmi zajímavě konfrontoval s ultimátním rozhodnutím. Vzal mě na svojí farmu, kde nechává zvířata volně dožít, a řekl mi, ať si jednu tu slepičku zabiju sám a že mi jí potom připraví. Že na tom přece nic není, vždyť si pořád objednávám nějaký kuřecí kyblíky, tak bych si to mohl sám zkusit. Dostal jsem jí do ruky, řekl mi, jak se to má stát, no a já jí položil zpátky a od té doby jsem už nikdy zvířata nejedl, protože žádné zvíře zabít nechci, když nemusím.

Jsi ty sám v tomto ohledu impulsem jiným lidem? Kolik lidí za tebou v životě přišlo a řeklo ti: „Díky tobě jsem veganem“?
Přišlo jich jen pár, ale napsaly jich tisíce. Děje se mi to často a mám z toho radost.

Říkáš, že od doby, co nejíš zvířata, ti lépe funguje tělo a nebýváš nemocný. Jak ti s veganstvím začala fungovat hlava?
To je něco, co je hodně individuální, a nerad bych tady řekl něco, co by nemuselo být vědecky nebo nutričně podložené. Ale za sebe můžu říct, že hlava je čistší. Od doby, co jsem najel na tuhle stravu, jsem absolutně nikdy neměl problémy s depresemi. Navíc, já sice nikdy nebyl člověk, který by měl problém s hněvem, ale jsem nesrovnatelně klidnější. Nepamatuji se, kdy mě naposledy něco skutečně naštvalo. Celkově je moje osoba tak nějak víc v zenu a jsem se vším stoprocentně oukej.

Jsi velmi aktivním sportovcem. Čím tedy doplňuješ tu velkou potřebu bílkovin?
To je super otázka. Myslím, že bílkoviny mají extrémně dobré PR. Myslím, že jsme to úplně nepochopili. Že těch bílkovin člověk nepotřebuje tak moc, jak si myslí. Bílkoviny jsou prakticky skoro ve všem, co člověk jí i bez živočišné stravy, ať už to jsou luštěniny, různé rostlinné potraviny. Prakticky ve všem jsou bílkoviny a není jich potřeba tolik na to, aby člověk mohl standardně fungovat. Takže když jdu na závody, nenavýším jen bílkovinu, ale stravu celkově, protože víc spaluju.

Češi jsou hodně specifičtí v tom, že mívají tendenci se veganům nebo třeba abstinentům vysmívat nebo je provokovat. Lepší se to? Jsou dnes lidé tolerantnější a respektují volbu druhých?
Ano. Když jsem začínal, musel jsem lidem pomalu vysvětlovat, co je veganství. Radši jsem říkal, že jsem alergický na mléčné výrobky, než abych vysvětloval, že nekonzumuju ani mléko. Bylo to komplikovanější. Dnes přichází čím dál víc výzkumů a vědeckých podpoření a faktů o tom, že je to dobrá cesta jak pro člověka, tak pro planetu. Takže si myslím, že lidi začínají být v tomhle směru obezřetnější a dává jim to větší smysl.

Zapojil ses do skvělé kampaně Za pokusy bez zvířat, v níž byly lidem sedícím před kamerou pouštěny záběry týrání zvířat. Tvé emoce byly velmi silné, plakal jsi. Co ti pouštěli?
Záběry z různých laboratoří, převážně v Čechách, které ukazovaly, jakým způsobem testují produkty na zvířatech. Například cigarety na pejscích, testování očních produktů na králících, testování na myškách.. Myslím, že člověka, který tolik neřeší práva zvířat a má pocit, že určitá zvířata jsou pro jednu věc a druhá pro další, by dostaly pokusy na pejscích. S každým člověkem by pohnulo, kdyby viděl co schytává takový bígl, což je asi nejstandardnější psí plemeno na pokusy. Myslím, že by si pak hodně rozmyslel, jestli mu ten výrobek za těch pár korun navíc stojí nebo ne.

V jiu-jitsu je spousta krásných věcí, které mi daly hodně do života

Jsi mistrem Evropy a Asie v brazilském jiu-jitsu. Proč sis vybral tento sport a co pro tebe znamená?
Pro mě je to nejlepší sport na světě. Kombinuje všechny věci, které jsem si za život zamiloval. Jednak je tam balanc, je tam soutěživost – chuť se s někým přetahovat a porazit ho – zároveň tam není prvoplánové násilí. Nikoho trvale nepoškozuju. Když tě něco bolí nebo toho máš dost, máš zaklepat. Když má někdo moc silné ego, že nezaklepe, tak ho přiškrtíš skrze tepny – přerušením přívodu krve do mozku. On si usne a ty ho probudíš. Dáš mu nohy do stabilizované polohy, zvedneš mu je, krev mu nateče zpátky, on se probudí, podáte si ruce, řeknete „To bylo blbý, co? To jsem pako“, a jdete dál. Zároveň je to velmi inteligentní sport, který vyžaduje řadu technik, reakcí na techniky a extrémní kardio, silovou výbušnost. Je tam meditace, je tam klid, srovnání se s komplikovanou situací, ve které se člověk musí uklidnit a uvědomit si, že se z ní může dostat. Je tam spousta krásných věcí, které mi daly hodně do života.

Tvá další meta je mistrovství světa. Kdy by ses tam chtěl přihlásit?
Teď mám před sebou O2 Arenu, takže se nechci věnovat ničemu jinému ani se zranit. Ale předtím, než se přihlásím na mistrovství světa, bych chtěl dát ještě pár zápasů v národních kolech, protože mám nový pás. Je fialový a všechno je násobně náročnější. Pásů je celkem pět a mně zbývají ještě dva – hnědý a černý.

Na novém albu mluvím o věcech, které jsem nikdy neventiloval

Dostáváme se k tvé nové desce PROTENKONTRAST. Proč tento název?
Pro ten kontrast (smích). Protože jsem teď udělal zase něco jiného. Předchozí album bylo experimentální a já se chtěl pro ten kontrast vrátit k tomu, co jsem dělal dřív, a trošku se v tom zase posunout dál.

Název vystihuje i obal desky. Je na něm tvá bílá busta a obrácený ďábel. Jing a jang. Je v tom ještě nějaký jiný význam než to, že jsou to dva protipóly jednoho člověka?
To je přesně ono. Na téhle desce povídám o věcech, které jsem nikdy neventiloval. Třeba v písničce Spiderman, která je o tom, jakým způsobem umí fungovat šoubyznys a že jsem toho byl součástí a umím se se ničit. Je to něco, co jsem o sobě nedával nikdy vědět, a ani prvoplánově nechci, takže se to snažím zaobalit, abych jen tak nehulákal, jak jsem strašně zlej. Ale jo, panebože, je mi pětatřicet a za těch deset let v muzice to na mě samozřejmě nějaký vliv mít musí.

K jakému zvuku se na desce posouváš a kdo ti s ním producentsky pomáhal?
Je to progresivní zvuk, který mě baví a reflektuje, jakým směrem se hudba hýbe. Je to zvuk, který je částečně od The Glowsticks, se kterými jsem od začátku, a z části od Gosha Boggi, což je můj nový černý kůň z brazilského jiu jitsu. Každý den mi na tréninky nosil nic moc nové beaty, tak jsem mu věnoval sérii lekcí v EMA (Electronic Music Academy). Po půl roce přišel s takovými věcmi, že mi to reálně odpálilo hlavu. Půlka alba je produkovaná jím, je to obrovský talent.

Křest bude v O2 areně, kde jsi minule létal v héliovém balonu. Teď to ale bude jiné. V čem?
Jsem desetkrát lepší, než jsem byl tři roky zpátky. Budu tam mít hosty, které jsem tam předtím neměl a kteří dají své nejlepší věci. Bude to prostě nejlepší koncert tohohle roku! Já tomu věřím. Takže pokud nedorazíte, tak je to spíš vaše chyba. (smích)