Daniel Čech: Stand-up jde na seznámení použít, ale hrozny holek ze sebe nesetřásám

Hostem Ranního klubu byl stand-up komik Daniel Čech. S Milošem Pokorným probrali nejen různorodá témata, se kterými se při stand-upu setkáte, ale také Danovu oblibu v moderování nebo plány na příští rok, kdy pořad Na stojáka slaví 20 let. 

Někdy je prostě všechno proti tobě

Zažil jsi někdy stand-up, kdy jsi prostě věděl, že ať budeš dělat cokoliv, ty lidi nezlomíš a neotočíš to k lepšímu?
Určitě ano, ale naštěstí se to často nestává. Většinou je to tím, že i když děláš stand-up, který je velmi dobře ozkoušený a funguje dobře, tak jsi třeba na místě, kde je všechno proti tobě. Lidi jsou nalitý, baví se mezi sebou, jsou k tobě zády, nemají sezení nebo je to třeba nějaká průchozí akce. Pak se můžeš klidně rozkrájet a bude to k ničemu.

Přizpůsobuješ se někdy lokaci, kde se stand-up koná?
Tohle dělá Iva Pazderková, která vždy, když někam jede, si načte něco o tom místě a zakomponuje to do toho výstupu. Já spíš třeba, když vidím, že to prostředí nebo složení lidí je nějaký specifický, tak si řeknu, že tady radši nebudu hrát tohle, co jsem chtěl a že zahraju něco jiného, takže třeba vyberu jiný stand-up. Ale že bych vyloženě to nějak dramaticky kvůli místu měnil, tak to zase ne.

Nejsem Brad Pitt

Dají se na stand-up lovit ženy? Jaká je realita?
Já nejsem úplně Brad Pitt, že bych tam někde postával a byla na mě fronta. Jednoduše, co si člověk nevybojuje, to nemá. Samozřejmě seznámení může proběhnout, ale je to spíš takový, jako že někdo za tebou přijde s něčím, nebo ti chtějí pochválit vystoupení. Pak se začneš třeba s někým bavit, na seznámení to jde použít, ale hrozny holek ze sebe nesetřásám, to není realita.

A stalo se ti někdy, že se ti holka opravdu líbila, hodně ses snažil, ale nakonec to vůbec nedopadlo?
Řeknu jiný případ: Vůbec jsem se nesnažil a pak to dopadlo. Takhle jsem se seznámil se slečnou, šel jsem jen kolem stolečku, ona se na mě usmála a hned jsme se začali bavit. A zrovna, když jsme byli v nejlepším, přišel kluk, stál tam jako tvrdé Y, držel v ruce dva drinky, který přinesl pro sebe a pro tu holku. Tak jsem řekl, že se omlouvám, otočil jsem se a odcházel. Ona mě ale zastavila s tím, že to je kolega z práce. Takže ten večer jsme se seznámili, odešli spolu domů a pak jsme spolu dva roky chodili.

Musíš být připraven na vše

Podle čeho vybíráš, co by ti mohlo sednout a do čeho se nebudeš raději pouštět. Nebo do toho vždy jdeš hlava nehlava?
Dělám to tak – a to mě naučil Karel Hynek – že když mám nějaký nápad, tak abych ho nezapomněl, namlouvám si to do mobilu. Pak jednou za rok, když potřebuju napsat novou věc, si sednu, prolezu ty nápady a vždy mě něco cvrnkne do nosu. Dopředu vůbec nevím, co budu psát, co budu tvořit. Co se mi nejvíc líbí v ten daný moment, co mi přijde jako nejsnadnější cesta, tu volím.

Máš nějaká témata, která se u tebe hodně opakují, protože je nějakým způsobem preferuješ?
To ne, u mě je to všechno vždycky otevřené. To, že jsem dělal třeba stand-upy kolem sportu, je spíš díky tomu, že mám ke sportu blízko a celoživotně sportuju, ale nemám to tak, že bych se nějakého tématu bál, nebo naopak, že bych do něčeho naskakoval opakovaně.

A co politika? 
To neděláme skoro nikdo, protože tohle téma je dost rychle neaktuální, stále se tam všechno mění. Já obecně politiku nemusím. Ano, chodím volit, ale beru to jako občanskou povinnost, víc se tím nezabývám, hlavně co se práce týče.

Je něco, čeho se bojíš? Co tě jako téma vážně nebaví?
Takhle na to koukat nemůžu, protože v téhle branži tě může potkat cokoliv, musíš být připraven na všechno. Mě vždycky bavilo improvizovat při moderování nebo stand-upech v tom smyslu, že se tam něco stane a vezmeš to do hry s těmi lidmi. Ale jinak ten stand-up samozřejmě musí být připravený. Ty musíš vědět, co budeš říkat, protože improvizace je jiná disciplína, která je pekelně těžká a ke které mám úctu a respekt, protože jsem v tom nováček.

Komik, kterého neláká herectví

Stand-up určitě není jediná věc, kterou se zabýváš…
Hodně moderuji – firemní akce, konference, plesy, otvíračky, zavíračky. Dost mě baví moderovat klasicky v obleku. Dělal jsem třeba konferenci pro vědce z vesmírných agentur z celého světa, v angličtině, v kongresovém sále pro tři tisíce lidí a bylo to super. Dělám také voiceovery, zrovna běžela v rádiu reklama, kterou jsem namluvil. A stand-upy ve všech formách a podobách, to hlavně.

Dostal jsi někdy nabídku hrát v divadle?
Jsem vystudovaný herec a divadlo jsem si užil ve škole. Jakmile jsem skončil, naskočil jsem do stand-upu. Byl jsem vždycky k sobě takový objektivní, jde mi komika, ale nejsem vynikající herec dramatických rolí. Nechávám to na profících, kteří jsou výborní a umí to. Každý umí něco. Abych odpověděl na otázku, v divadle jsem nikdy angažmá neměl. 

Příští rok má Na stojáka výročí. Co plánujete?
Ano, příští rok máme výročí 20 let Na stojáka v České republice, bude velké turné po městech jako Praha, Brno, Ostrava, Zlín. K tomu ještě slavíme další jubileum, a to 10 let Na stojáka v Amsterdamu. Tam jsme byli poprvé v roce 2013 a od té doby tam jezdíme.