David Koller: Když slyším z rádia po tisící Waldu, otvírá se mi kudla v kapse

Muzikant, skladatel, zpěvák a producent David Koller přijal pozvání do aktuálního vydání podcastu Boomer Talk a kromě hudby tématy rozhovoru s Milošem Pokorným byly móda, víno i doba minulá.

David Koller je český zpěvák, skladatel a bubeník. Patří k významným muzikantům střední generace českého bigbítu. Autor mnoha dnes již klasických hitů se nejvíce proslavil jako lídr rockové skupiny Lucie, kde působí dodnes. Účinkuje i sólově, je členem kultovní Jasné Páky a v minulosti působil v dalších formacích jako Pusa, Žentour nebo Blue Effect. Společně s výtvarníkem Davidem Černým a filmařkou Alicí Nellis vybudoval kulturní centrum MeetFactory. 

Když jste začínali, byl někdo v kapele, kdo hlídal image? A jak to máte dnes?
První dva obaly Lucie vznikly náhodou. Nevzpomenu si na výtvarníka, který to vymyslel. Přišel nějaký kámoš s nápadem, abychom se svlékli do naha a natřeli se bronzem. Tak jsme mu řekli, ať si najde někoho jiného. On nás ukecal a my to zdělali. A doufali jsme, že tu fotku nepoužije. Mezitím se převalila revoluce, my mohli svobodně natočit a vydat album a vzhledem k tomu, že se v té době bouraly pomníky, tak ta fotka se hodila a nakonec jsme jí tam dali rádi a navíc jsme si ze sebe mohli udělat legraci.  Na druhé album In the Sky nás fotil Tono Stano. Točili jsme někde u Poděbrad a vyfotili moře fotek. A pak jsme v divadle, kde jsme zkoušeli, použili zrcátka, svítili na nás a tak vznikl ten obal nad rámec původně nafocených fotek.

A co se image týká?
Za totáče se nedalo nic koupit kromě tesilek nebo hrůzných košil pro svazáky, což se nedalo nosit. Měl jsem věci, které mi šila žena nebo jsem si je šil sám. Protože jsem neměl prachy, tak jsme u svých prvních jeansů vzal předek od bráchy a zadek od ségry a vlastně si zvonáče složil ze dvou dílů. A na prvních fotkách s Lucií jsem vyfocený v plísňové bundě.  V té době jsi mohl být vekslák nebo mánička.

Jak to v současné době vidíš s českou současnou hudbou v médiích?
Některá rádia jsou strašně konzervativní. Nemám nic proti Waldovi a dalším, ale když tu skladbu slyším po tisící, tak se mi otvírá kudla v kapse a už si tu stanici nikdy nepustím. A ta přehnaná konzervativnost mě někdy šokuje. Nechci nepadat rádia, která vysílají klasickou hudbu, ty mám rád, ale že bych tam slyšel nějakou moderní vážnou muziku, to teda ne. Přijde mi, že se to tu moc nevyvíjí a nehledají se nové věci. Na Slovensku si uzákonili povinné penzum slovenské muziky a myslím, že jsou za to ti muzikanti rádi.  

Přesídlil jsi do Mikulova, je to pro tebe, třeba i díky věku, určité zpomalení a odpočinutí si od Prahy?
Myslím, že to bylo to těmi devadesátkami, které byly fakt výživné, chtěl jsem vypadnout, protože se to začalo opakovat a chození do těch samých hospod mě přestalo bavit. Tak jsem si řekl, že někam vypadnu, ale neměl jsem jasné, jestli natrvalo. Tak jsme se tam s dětmi přestěhovali a ony už se jdou učit do velkých měst, já si tak můžu dát pauzu od ježdění stovek kilometrů.

A tvá vášeň k vínu?
Mám tam vinohrad, maličký, který mi loni dal 900 litrů, stará se o něj soused. A troufnu si říct, že po těch propitých litrech už dokážu poznat jaké víno je dobré a jaké ne.

Když jsi v Mikulově začal žít, jak tě místní vzali?
Teď, když se dozvěděli, že to prodávám, tak se mě ptali, proč to prodávám a jestli se mi u nich už nelíbí. Takže mě vzali za svého a mám tam známé i kamarády. Je to tam fajn, ale když se staráš o více nemovitostí, je to hrozné.

Čekají vás s kapelou Lucie velké koncerty, mimo jiné vystoupíte i v O2 Areně. Na co se fanoušci mohou těšit?
Bude to takový baldachýnový vizuál a doufám, že budeme mít peníze na revoluční zvukový systém Lis-a, který umožňuje hyperrealistický zvuk a fanoušky obklopí. Náš zvukař Petr Kaláb udělá krásný zvuk a zazní naše největší hity plus výběr z poslední desky. Lidé se mohou těšit na hezký audiovizuální poprockový zážitek s orchestrací.

Úvodní foto: Expres FM / Petr Novák