Hvězda filmu Banger Marsell Bendig: Jako dítě jsem hrál tak dobře, že měl táta problémy s policií, naše komunita nás podporuje

Herec Marsell Bendig, o pět let mladší bratr zpěváka Jana Bendiga, se televizním divákům poprvé předvedl v krimi seriálu České televize Lynč. Hercem chtěl být odmalička, teď po boku Adama Mišíka září v očekávaném hitu Banger. Právě o tomto snímku, který vzbudil rozruch na karlovarském filmovém festivalu, si přišel popovídat s Milošem a Bárou do Ranního klubu. 

Řeč ale byla i o studiu herectví, rodinném zázemí, romské komunitě nebo seriálu Ďábelské cikánky. 

Film Banger. měl premiéru na festivalu v Karlových Varech, ale taková ta standardní premiéra vás teprve čeká…
Přesně tak. Premiéra bude 22. září po celé České republice v každém kině. 

Pojďme vysvětlit, co ten výraz banger vůbec znamená. Někde jsem se dočetl, že je to výraz pro rapovou pecku?
Banger je hit. Když napíšete skladbu a už předem věříte, že to bude hit, tak se tomu říká právě banger.

Proč bychom měli na film Banger. jít? 
Já určitě doporučuju, aby se lidé došli na tento film podívat do kin, a to neříkám jen proto, že v tom hraju. Je to totiž něco, co v Čechách opravdu chybí. Je to něco nového, jiné téma a prostředí. Je to o drogách a o tom, jak funguje dnešní mladá generace. Myslím si, že by se na to měl každý jít podívat, protože si z toho filmu určitě odnese něco, nad čím se zamyslí.

Důležitá roli hraje i muzika. Jak jsou ve filmu spojené drogy a muzika? 
Adam Mišík ztvárňuje postavu Alexe, který míří vysoko v rámci hudby. Chce udělat píseň s jedním z největších rapperů své doby. To se podaří, ale je za tím šílená noc. Není to pro něj jednoduché, protože ho nikdo nezná, ale chce si to vybudovat. 

Jaké byly reakce po karlovarském festivalu?
Krásný. Mně přibyla spousta lidí na Instagramu a psali mi spoustu krásných zpráv a reakcí na film. Mám z toho radost, že má tak hezké ohlasy. 

Byl pro tebe motorem úspěch tvého bratra, zpěváka Jana Bendiga? 
Určitě. Když byl v Superstar a odešel, byl jsem ještě dítě. Když jsem viděl, jak se mu daří a užívá si to, měl jsem touhu být jako on. Chtěl jsem ale být hercem, zpívat jsem nechtěl. A to se mi pomalu plní. 

A rodiče vás oba v tomhle podporovali?
Strašně moc. Pořád nám volají a mají z nás radost. Moc nám ty úspěchy přejí.

Vždycky, když se někomu z romské komunity něco povede, má to dva póly. Buď mu o to víc fandí, nebo už nejste jejich. Jak to máte vy? 
Naštěstí je to tak, že nás podporují snad úplně všichni. Jak se k nám chovají, jak nás podporují, jak nám píšou pod fotky, za to jsem strašně rád. 

A neříkali vám rodiče, že byste měli mít stálý job, něco co vás může pořád živit? 
Nás rodiče od mala vedli k hudbě. Taťka je muzikant, mamky taťka je muzikant a můj strýc je muzikant, ten se tím živí doteď, takže žádné obavy nebyly. My hudbu prostě milujeme.

Co jsi dělal pro to, aby vyšel tvůj dětský sen stát se hercem? 
Když jsem byl sám doma, představoval jsem si, že jsem ve filmu a hrál jsem si různý scény. My jsme tenkrát bydleli před policejní stanicí a já jsem si hrál na balkóně, že mě někdo unesl. Šíleně jsem křičel a volal o pomoc. Po chvíli začala ťukat policie na dveře, že mě doma někdo týrá, táta z toho měl potom chvíli problém. Žádnou hereckou školu bohužel nemám, ale začal jsem chodit na castingy a naštěstí pokaždé, když mě pozvou, tak mi to vyjde. Jsem asi šikovný.

Jak se ti pracovalo s režisérem filmu Banger. Adamem Sedlákem?
Adam Sedlák je výborný režisér a hlavně skvělý člověk. Dal mi krásnou možnost. Když jsem tenkrát přišel na casting, říkal mi, že se mu moc líbím a že mě tam chce. Pak jsme měli první hereckou zkoušku a chtěl mi dát i na hlavní roli, co ztvárňuje Adam Mišík, což mi udělalo hroznou radost. Je to hodný člověk a co se týče jeho práce, je určitě profík. 

Nepřemýšlíš třeba o tom, že by sis ještě doplnil herecké vzdělání, nebo cítíš, že to vypiluješ sám? 
Já jsem původně chtěl jít na konzervatoř na herectví. Ale potom jsem začal se zpíváním a bylo málo času, tak jsem si řekl, že to pro mě asi tak podstatné není. Samozřejmě, kdo chce být herec, tak ať určitě jde na školu, ale u mě je to jiný a u mě ten čas na tu školu není. A já zrovna nejsem ten typ, který se chce učit. 

Jak vymysleli s bratrem seriál Ďábelské cikánky? A jak se jim povedlo dostat se do televize Barrandov? 
I to se dozvíte, když si pustíte náš podcast.

Úvodní foto: Profimedia
Foto v textu: Expres FM / Barbara Hacsi