Jindřich Šídlo: Poslední politik, ke kterému jsem cítil kladný hluboký vztah, byl Václav Havel

Pozvání do podcastu Boomer talk Miloše Pokorného tentokrát přijal český novinář, redaktor, politický komentátor a moderátor Jindřich Šídlo. Témata jejich rozhovoru se točila kolem staré dobré Anglie, fotbalu, politiky, ale i hudby.

Jindřich Šídlo se v médiích pohybuje od roku 1992, v Seznam Zprávách od jejich samého počátku v roce 2016. Věnuje se zde zejména politice a humoru, tedy satirickému pořadu Šťastné pondělí, jehož je spoluzakladatelem, moderátorem a principálem. V roce 2018 za něj získal dvě Křišťálové lupy v kategoriích online video a osobnost roku. Držitel Peroutkovy ceny a Novinářské ceny. Ženatý otec tří dcer. Je také fanouškem fotbalu, ragby, devadesátých let a metra B.

Jsi nostalgik, co se fotbalu týká?
Arsenal, jehož jsem fanouškem, není o stadionu, ten nový stojí od toho starého vzdálený asi 300 metrů, ale ta čtvrť, to je pro mě Británie, kterou miluji. S těmi hospodami a malými baráky. A po tom starém stadionu pobíhal Thiery Henry nebo Denis Berkamp. To je nostalgie. Dostal jsem se tam poprvé v půlce nultých let. Tradičně chodíme na zápasy dříve, po zápase se podíváme na starý stadion, kde lidé po zápase stojí, pijí pivo a dávají si fish & chips, rozebírají zápas. A pak jdou všichni na tu jednu stanici, kde se nikdo nepopere při čekání na metro do centra Londýna. A ta čtvrť Highbury je pro mě ten Londýn a cítím tam nostalgii.

Co máš ještě na Anglii rád?
Pro mě bylo zajímavé vše, co bylo v devadesátkách spojené s Britpopem, přestože jsem ho moc nežral, protože jsem věděl, že všechno stejně vymysleli The Smiths. A nejradši jsem vždycky měl Blur.

Tvůj pořad Šťastné pondělí je populární a lidé ho mají rádi i díky přítomnému humoru, kterého v domácí politice moc není. Vidíš nějaký rozdíl mezi jeho začátky a současností?
Teď to bude šest let, co Šťastné pondělí dělám a až skončíme, půjdu psát scénář k dalšímu dílu. Základní rozdíl je, že když jsem začínal, neměl jsem nějaký základní koncept a vyvíjelo se to za pochodu zejména díky Tomáši Dusilovi. Teď už koncept mám, kolem sebe tým mladých lidí a od nich se dovím, co právě mladé zajímá. A největší rozdíl je, že tehdy vládnul Babiš se Zemanem, což jsou skvělé terče a publikum si na to trochu zvyklo. Teď je jiná vláda a bude i jiný prezident a my si nevystačíme celý život s vtipy na Babiše nebo Zemana. I tato vláda, kterou máme, může být směšná a já jí děkuji za to, že se o to velmi snaží. My jsme se v jednu chvíli stali téměř součástí politické opozice, a to média jako celek. A to jsme nechtěli a nechceme. Já si budu dělat srandu z toho, co je ten týden vtipné. Dělám žurnalistiku 30 let a vím, že vždy koukáš víc na toho, kdo vládne, ale nemůžeš vynechat ty, co jsou v opozici. Teď vládnou tito, tak ať si nás také užijí. A jsme rád, že si na to lidé i politici zvykají.

Jsi schopný si dělat legraci i z toho, koho volíš?
Žádný problém. Chodím volit, pravidelně, protože si myslím, že novináři mají volit, aby mohli zakoušet to zklamání, které z toho většinou vzejde. Nevolím srdcem, ale to nejbližší mým hodnotám a potřebám. A jsem rád, když mohu vzít někoho vlastního po hlavě, protože si to většinou zaslouží. S politikou nespojuji emoce, už dávno ne.

A nestalo se ti, aby někdo z politiků řekl, že si myslel, že patříš na jejich stranu a že jsi ho zklamal?
To zažíváme pravidelně a nejenom my satirici, ale i kolegové ze zpravodajství. Stalo se, že volal Gazdík, že si myslel, že jsme na jeho straně z nějakou věcí. Nejsme, my nejsme na ničí straně, nemáme být na něčí straně, my máme hájit stranu hodnot, kterým věříme a ne politiky a polické strany. S politiky se sice znám, s málokterými si tykám. Tykám si s těmi, které jsem znal ještě předtím, než se stali politiky a beru je jako kolegy v práci. Není to žádná emoční věc. Poslední politik, ke kterému jsem cítil nějaký kladný hluboký vztah, byl Václav Havel, který je deset let po smrti bohužel.

Jak je pro tebe důležité, pro koho děláš?
Asi docela jo. Vzhledem k tomu, že to dělám třicet let, tak jsem změny v médiích učinil, ale většinou jsem byl dlouho na některých místech. V Mladé frontě jsem byl čtyři roky, odešel jsem kvůli lepší nabídce z Hospodářek. Byl jsem devět let v Respektu, rok a půl v televizi, odkud jsem odešel kvůli celkovému fyzickému vyčerpání, ale v dobrém. V Seznamu jsem šest let. Ano, dělal jsem v Hospodářkách pod Zdeňkem Bakalou, který je pro spoustu lidí problematická postava, ale pro mě v tu chvíli bylo důležité, jak se to projevuje uvnitř redakce. Navíc to nebyl politik. Jsou nabídky, které jsem odmítnul – například tu od Andreje Babiše, který mi nabídnul moc dobou v práci v Mafře. Vždy o tom přemýšlím a teď neplánuji, že bych to nějak významně měnil. Ono také není moc kam.

Odsuzuješ kolegy novináře, kteří například v Mladé frontě zůstali za Babiše, protože třeba lepší nabídku nedostali?
Kdo jsem já, abych někoho soudil? Existuje spousta lidí, kteří se nedostanou k tématům, které mohou zajímat toho vydavatele. Na druhou stranu tam jsou lidí, kteří píší o věcech, které toho vydavatele zajímají. Řady z nich si vážím a ti lidé podle mě dělají furt stejnou férovou práci, akorát je otázkou, zdali ti lidé nepropůjčují důvěryhodnost celému tomu podniku a celému tomu pojetí, které tam Andrej Babiš nastavil. Kdo chtěl, odešel, kdo nechtěl, neodešel. V řadě případů to bylo těžké, život je složitý, soudit je nebudu, já bych tam nikdy nepracoval. Z mnoha důvodů, a zvlášť ne v současné době. Je to věc každého, já bych tam pracovat nemohl a nechtěl.

Co se stalo s jeho vstupenkami na první koncert The Rolling Stones? Jakou procházku po Londýně doporučuje a jaké má rád místní hospody? Které noviny si u nás kupuje a jakou věc spojenou s mládím a nostalgií si koupil naposledy? A kterému českému týmu fandí ve fotbale?
To se dozvíte z podcastu aktuálního Boomer Talku. 

O podcastu Boomer Talk
Oblíbený moderátor Miloš Pokorný se představuje ve zcela novém podcastu s názvem Boomer Talk, který na Podcasty.cz vychází dvakrát měsíčně. Termín boomer slouží jako urážlivá satira zahořklých, starých internetových uživatelů, kteří mají potřebu kritizovat mladší uživatele za jejich věk a zájmy. Princip podcastu Boomer Talk je o srovnávání věcí nových a starých, Miloš Pokorný na toto téma vyzpovídá zajímavé hosty nejrůznějších profesí.

Úvodní foto: Expres FM / Petr Novák