Hostem Ranního klubu byla tentokrát Kateřina Žbirková, manželka legendárního zpěváka Miroslava Žbirky. S Milošem probrali akci, na které se bude nejen vzpomínat na Mekyho, ale také křtít vinyl box a kniha Katherine nebo pouštět nový videoklip. Kromě toho Katka zavzpomínala na zážitky s Mekym a zmínila plány do budoucna spojené s manželovou hudbou.
Jsi dnes tady hlavně kvůli akci, která se bude konat již za několik málo dní. Mohla bys tedy přiblížit, o co půjde a kde se to bude konat?
Tuto sobotu 21. října 2023 od 19 hodin budeme v Lucerna Music Baru vzpomínat na Mekyho. Je to na den jeho narozenin, přijdou tam jeho kolegové a kamarádi, a budeme tam křtít knížku Katherine, kterou jsem napsala s Honzou Vedralem.
V rámci této akce se bude konat také jedna premiérová záležitost. O co půjde?
Bude tam mít premiéru klip k songu Len sa neuraz z alba Posledné veci, který točil Petr Marek z Midi lidi. Petr zároveň tuto skladbu také, spolu s naším synem Davidem, spoluprodukoval.
Mohli bychom se ještě zastavit u knihy Katherine. Mohla bys nám říct, co v ní najdeme a na co se můžeme těšit?
Podtitul té knihy je Můj život s Mekym. Není to můj ani Mekyho životopis, ten vyšel jako knížka Zblízka, kterou napsal Honza Vedral. Honzu jsem oslovila i nyní, když jsem dostala nabídku napsat tuto knihu, která je vlastně takovým historickým průřezem našeho vztahu. Začíná to naším seznámením a končí, když Meky odešel. Snažila jsem se ukázat Mekyho tak trochu zevnitř, jak jsem ho viděla jako otce a manžela. Jsou tam i – podle mě – zajímavé věci pro ty, kteří mají rádi muziku a Mekyho písničky, protože náš život byl s tou hudbou spjatý, to tam nemohlo chybět. Najdete tam fotky, které nikde nebyly, hodně rodinné, které jsme nikde neprezentovali, protože jsme děti neukazovali. Teď už jsou děti dospělé, tak jsem je tam dala i jako miminka. Také tam jsou třeba dopisy, co mi Meky napsal, nebo které jsem adresovala já jemu. Dalo mi to celé docela zabrat.
V minulosti jsi Mekymu splnila sen nahrávat v Abbey Road. Pro něj, jako pro milovníka a odborníka na Beatles, to musel být zážitek. Bylo to hodně náročné vyjednat?
Nejsem zas takový střelec, že bych vrazila do Abbey Road a řekla, že si tam prostě chci zabookovat frekvenci nahrávání. Pomohla mi Veronika Douglas z Universalu, která našla toho správného člověka, aby se to podařilo dojednat. Meky o tom opravdu nevěděl, ale asi dva měsíce předtím jsem mu to musela říct, aby se na to mohl připravit. Na začátku z toho byl na nervy, nevěděl, jestli má pracovat, nebo se tam fotit, procházet a užívat si.
Jsou ještě nějaké songy, které Meky nechal v šuplíku a ty víš, že by stálo za to, aby vyšly?
Toho je strašně moc, protože Meky byl hrozně produktivní autor, kdykoliv sedl k nástroji, ke klavíru nebo kytaře, vypadl z něho nějaký song. Teď třeba vychází vinyl box, který obsahuje i dva songy, který byly regulérně natočené a nevešly se na album Posledné veci. Na to bylo předvybraných 25 skladeb a je jich tam 12. Ze zbylých 13 by šlo udělat další album, ale ještě jsem neměla čas to řešit. Příští rok se na to podívám, protože vím, že by to tak Meky chtěl. Mluvila jsem o tom i s Davidem a dokonce jsem mu navrhla, že by si některé ty skladby vzal pod sebe, udělal je ve stylu Sunnbrella a zkusil s nimi prorazit v Anglii, což byl vždycky Mekyho sen, aby se s nějakým songem dostal do Anglie.
Když jsme u Davida, zajímalo by mě, jestli je z tvého pohledu šance, aby kluk z Čech prorazil jako hudebník v Anglii?
David to má malinko jednodušší v tom, že Sunnbrella je alternativní kapela, on hraje i s dalšími alternativními kapelami, kde se ten prostor posluchačů trošku zužuje a má šanci Angličany oslovit. Ono se to nezdá, ale David už je tam 10 let, je to vlastně jeho druhý domov. Co se týče koncertů, má teď naplánované evropské turné, které zahrnuje i Velkou Británii. Je to docela velká klubová tour, nejsou to žádné haly, ale jeho stylu to sluší.