Michal Prokeš: Studna sleduje anatomii rodinné tragédie, neděláme remake Majora Zemana

Už 10. ledna vstoupí na obrazovky dramatická šestidílná série Studna. Přinese osudy rodiny, jejíž děsivý konec nasvítil v roce 1980 seriál Třicet případů majora Zemana. V prvním vydání pořadu Expres Star v roce 2025 probereme nejen očekávaný seriálový hit, ale i to, jak se propaguje nejsledovanější televize v Česku. Naším hostem je totiž kreativní producent Studny a šéf product PR televize Nova Michal Prokeš.

Michal Prokeš v oblasti komunikace a marketingu působí od roku 2008, před nástupem do skupiny Nova mimo jiné prošel Českou televizí a Nadací České spořitelny. Nedávno si přibral i funkci kreativního producenta, společně s Michaelem Reitlerem dohlíželi právě na nový seriál Studna.

Ten příběh znají celé generace, protože v lednu 1980, tedy přesně před 45 lety, se objevil v normalizačním seriálu Třicet případů majora Zemana. Kdo dostal nápad se tragédii ve středočeských Vonoklasech znovu věnovat?
Ten nápad dostalo víc lidí. Naštěstí ve stejnou dobu. Začnu od sebe: Když jsem se před 13 lety přistěhoval do Vonoklas, tak jsem zjistil, co je to vlastně za vesnici a co se tam odehrálo. A říkal jsem si, že ten Zeman to měl pojaté velmi zjednodušeně, zabýval se jenom tím, jak ta rodina skončila, ale ne tím, co ji k té tragédii dovedlo. Tak jsem si tak začal psát nápady, sbírat vzpomínky sousedů a mírně rešeršovat, jenom z otevřených zdrojů. Když jsem s tím šel pak za Michalem Reitlerem, ředitelem vývoje na Nově, že vám tenhle nápad, jemu na stole ležel podobný námět od producentů Lumivod ze Zlína, Jindřicha Motýla a Martina Růžičky, kteří měli připravený původně celovečerní film, který nedopadl, tak ho přepsali do třídílné minisérie. My jsme se rozhodli naše náměty spojit, protože jsem se chtěl věnovat spíše fázi před tou tragédií, zatímco oni sledovali logicky tu nejatraktivnější část, protože chtěli celovečerní snímek. Michalovi jsem řekl, když se mě zeptal, jestli u toho projektu chci být nadále, že určitě a že bych si troufnul třeba i na kreativního producenta, ale že to neumím a že budu nejradši, když to bude dělat se mnou, protože já jsem prostě zvyklý spolupracovat s těmi nejlepšími. A Michal Reitler je nejlepší. A pak jsme šli za Lumivodem, jestli by tu ten námět nerozpracovali do šesti dílů, což potom udělal scenárista Miro Šifra s Kristýnou Májovou.

Michael Reitler, to je guru české televizní tvorby, o tom jsme tady už mnohokrát mluvili v Expres Star. Jaké to je spolupracovat s ním? Neměl jste pocit, že jste jenom takový přidavač a on to celé řídí, nebo vám nechal i prostor.
Samozřejmě, že jsem měl pocit, že jsem méněcenný. Protože Michal je podle mě génius a sledovat ho při práci, jak přesně ví, co se má v tom ději stát, aby se mohlo stát něco jiného, jak pracovat s diváckým očekáváním, jak pracovat s příběhem, jak pracovat s jednotlivými postavami. Dohlížel na to z mnohem větší výšky než já. Já se snažil spíš vytvářet podmínky pro tvůrce, aby mohli co nejsvobodněji tvořit a my jim do toho minimálně kecali, což se snad povedlo.

Scenáristé Miro Šifra a Kristina Májová museli zapomenout na starého Brůnu a celou historii zrekonstruovat podle pravdy. Kde hledali informace? 
Miro dělal rešerše už pro ten zamýšlený celovečerní film to znamená, že si obšlápnul archivy, podíval se do místních kronik, dostal se k vyšetřovacímu spisu té vraždy, ledasco je dohledatelné z veřejných zdrojů. V devadesátých nebo nultých letech vznikl dokument pro Českou televizi. Spousta teorií je velmi konspiračních, musel se tím vším prohrabat a najít nějakou uvěřitelnou verzi, které budeme věřit zejména my, co za tím stojíme. 

Měli to tvůrci jednoduché, když se potřebovali odpoutat od toho normalizačního zpracování? Snažili se, aby to bylo úplně jiné?
Určitě formálně, protože Zeman dost zestárnul. Když si to dneska pustíte, už je v podstatě až na některé pasáže komické. Nesnažíme se přijít s nějakou novou fantastickou verzí toho, co se tam vlastně stalo. My přicházíme s interpretací toho, proč a jak se to stalo.

Sledoval jste v minulosti Třicet případů majora Zemana?
Tenhle ten díl určitě. Celý seriál ne, protože mi v roce 1980 bylo 0 let, ale později jsem samozřejmě tu epizodu viděl a teď jsem ji viděl několikrát, protože jsme se na to museli dívat. Náš příběh je úplně jiný, nesnáším to zjednodušení, že děláme remake Zemana. Sledujeme příběh rodiny a anatomii toho, jak se může přihodit taková otřesná rodinná tragédie.

Vy se dokonce vůči tomu zemanovskému zpracování vymezujete. Hlavní hrdina při sledování trpí, protože to je kus jeho života a ještě navíc podaný tak, jak se to nestalo.
Scenárista Miro Šifra přišel s geniálním napojením na ten seriál. Ten Slávek asi skutečně musel tu epizodu vidět, bylo to 12 let po té události, čili ne tak dávno. A nějakým způsobem mu to muselo ovlivnit život. Takhle jsme napojili ten seriál na náš příběh.

Je kultovní status tohoto dílu Třiceti případů majora Zemana výhodou, nebo nevýhodou?
Určitě výhodou. Byť se o té vraždě psalo i v době, kdy se stala, a už tehdy se jako zrodily některé konspirační teorie o zapojení StB, o prezidentovi, který do toho nějak mohl zasáhnout, nebo že byl starý Standa šoférem u Masaryka a podobné jako nesmysly, které máme částečně vysvětlené. Že už to jedno zpracování mělo, nám velmi pomáhá, protože dneska řeknete „Studna“ a každý ví, o čem je řeč, nemusíte budovat úplně povědomí o příběhu, o značce.

Takže z pohledu propagace, kterou máte na starosti, je to dar…
Určitě je.

Žijí ještě mezi vašimi sousedy ve Vonoklasech nějací pamětníci téhle tragédie? 
Ano. Byli teenageři, protože se to stalo v osmašedesátém. S těmi staršími jsem se občas potkával v hospodě a nějak jsem se z nich snažil vytáhnout aspoň nějaké detaily. Některé se do seriálu dostaly.

A žije tím pořád ta vesnice? 
Řekl bych, že je s tím nějak v míru. My jsme taková docela živá vesnice, kde se za ta léta přihodila spousta věcí a nemyslím jenom vraždy. Je to prostě nějaká událost, která je součástí historie té vesnice. Možná pro starší generaci to bylo nějaké zasunuté trauma. 

Pomáhali vám při psaní odborníci, třeba kriminalisté?
To je otázka na Mira. Vím, že režisérka Tereza Kopáčová měla už při čtených zkouškách přítomnou psycholožku, která hercům radila, nebo spíš konzultovala, jaké jsou jejich motivace, proč dělají a říkají to, co dělají a říkají. 

Castingu Studny dominují David Švehlík, Johana Matoušková a Filip Červenka. Překvapením je obsazení Jakuba Prachaře do vážné role souseda ústřední rodiny Jelínkových. Jak vás napadlo Jakuba obsadit?
Casting šel za Terezou Kopáčovou, která spolupracovala s Majou Hamplovou. Maja Hamplová je další genius, castingová režisérka a producentka, která stála za Ivetou. Viděl jsem kamerové zkoušky, potom jsme to připomínkovali, ale poslední slovo měla Tereza. Jakub Prachař je obrovské překvapení, myslím, že to bude překvapení pro spoustu lidí. Tereza to ráda dělá, ráda obsazuje herce proti nějaké jejich škatulce. Davida Švehlíka jste taky ještě neviděli v roli vraha. V rolích komplikovaných osobností určitě, ale takhle démonického asi ne. Nezapomeňte, že tam máme Arabelu, tahle rozkošná princezna nám hraje velmi jedovatou babičku, z jejíchž úst zaznívají některá slova,  z kterých mrazí.

Byl právě David Švehlík první volbou do role otce Jelínka?
Tereza tvrdí, že ano a vysvětluje to velmi srozumitelně. Potřebovali jsme zachytit období asi 50 let a nechtěli jsme střídat herce, protože vám to u seriálů, které nemají tolik epizod, divák nespolkne. Takže potřebovala herce, kterému uvěříte, že mu je 24 i k šedesátce.  Samozřejmě s nějakou licencí, díky práci maskérů, s hereckým vkladem. Takže David Švehlík byl obsazen z tohoto důvodu a zejména proto, že je to vynikající herec.

Omlazování a postaršování je jenom dílem maskérů, nebo pomohla i počítačová animace?
Tuším, že nějaké retuše jsou digitální, ale jinak jsou za tím maskéři. Budeme doufat, že nám to diváci, uvěří. Ostatně ve Vyprávěj hráli ti herci i šedesátníky a bylo jim kolem dvacítky a diváci to vzali.

Studnu už mohli vidět festivaloví diváci na brněnském Serial Kelleru a také v Plzni. Jaké byly reakce?
Je vždycky hrozně poučné nějakou věc nějakému poučenějšímu publiku, což to festivalové je. Po uvedení na Serial Killeru jsme ještě do toho prvního dílu trochu zasahovali, protože jsme z reakcí zjistili, že některé věci nebyly divákům tak jasné, jak jsme mysleli, že jasné budou, takže jsme sáhli do  úvodního titulku a tak dál. To, co šlo nějak zesrozumitelnit, jsme udělali. Reakce byly vesměs pozitivní. Oni vám lidi nic jiného neřeknou, když jste na premiéře, ale potom na následném večírku se rozpovídají. Nevyhráli jsme Serial Killer jako loni Metoda Markovič, ale zahajovali jsme a myslím, že důstojně reprezentovali Voyo.

Před koncem loňského roku proběhla slavnostní předpremiéra přímo ve Vonoklasech. Jak se na to tvářili místní?
Bylo to skvělé! Musím říct, že jsem za ta léta pomáhal organizovat stovky projekcí a různých akcí a největší trému jsem měl z téhle, protože to bylo pro sousedy, pro lidi, co si to často pamatují. Bylo to v místní hospodě a nakonec to dopadlo skvěle. Byl jsem tam s režisérkou Terezou Kopáčovou a scenáristy Miro Šifrou a Kristinou Májovou, dlouze jsme si potom ještě povídali s místními, myslím, že všichni to vzali velmi dobře. Když jsem s tím začal, tak jsem s tím šel za starostou, který z toho neměl moc velkou radost. Chráníme si soukromí, jsme dost komunitní vesnice. Měl přirozenou obavu, že se to podpoří příliv zvědavců a čumilů, což se možná stane. Ale už se to děje od toho roku 1980. Tehdy jsem mu říkal, že je výhoda, že jsem u toho já, protože prostě nedovolím, aby tam byla naše vesnice byla vylíčená jako nějaké město duchů, kde se jenom vraždí a kde je to příšerné, když je to pro mě nejkrásnější místo na světě.

Bude Michal Prokeš pokračovat v produkci seriálů? Jaká je finanční náročnost dobového seriálu, který se odehrává od třicátých do osmdesátých let? Je Michal Prokeš naštvaný, nebo zklamaný z mizerných výsledků sledovanosti a negativních recenzí i diváckých reakcí nějakého projektu? Mají v oddělení PR krizový štáb, který se pak pokouší o nápravu? Je pornoherečka v reality show Bachelor pro PR dobrá, nebo špatná? Jak se na sledovanosti a pověsti seriálu podepíše bulvární kauza některé z výrazných tváří? A pomůže sledovanosti Krále Šumavy vítězství hlavní hvězdy ve StarDance na konkurenční televizi?
To se dozvíte, když si celý rozhovor poslechnete v přehrávači na začátku článku!

Archiv rozhovorů Expres Star najdete v sekci Podcasty, v aplikaci Expres FM, na webu Podcasty.cz a v aplikacích Spotify a Apple Podcasts.