Tereza Pergnerová: Otec mě kritizoval, teď do něj rostu. Focení pro Leo byla chyba

Moderátorka Tereza Pergnerová navštívila Ranní klub na Expres FM. S Milošem Pokorným probrali legendární hitparádu Eso, rodinné vztahy i současné pracovní nabídky.  

Jestli si dobře pamatuji, poprvé jsem tě viděl, když jsi uváděla nějaké klipy z Ameriky, vysílalo se to přímo odtamtud a produkoval to legendární pražský diskžokej Tomáš Krejčí. Koho to napadlo?
Jmenovalo se to MC1 Countdown a točilo se to pro Českou televizi. Oslovil mě Tomáš, který tam měl už předtím Martina Dejdara, Aňu Geislerovou, bylo tam víc lidí.

A tím začala tvá moderátorská kariéra?
Myslím, že na základě toho mě pak Ivan Rössler oslovil s Esem. Byl to takový odrazový můstek.

A Eso začínalo kdy?
6. února 1994, o dva dny dřív začínala Nova. 

Jak jsi zvládala tu popularitu?
Myslela jsem si, že dobře. Ale když se na to dívám zpětně, byla jsem mnohokrát velmi bolavá. Je to přirozený vývoj, byla jsem mladá holka, o světě jsem nevěděla vůbec nic, jen jsem chtěla dělat něco, co mě baví. Což se mi povedlo. 

Ale zase jsi byla i módním vzorem pro mnoho fanoušků…
Lidé si vázali košile kolem zadku a nikdo netušil, že já to dělala proto, že jsem si myslela, že jsem tlustá. Byl to takový hezký diktát. Patřilo to k té době, jsem vděčná za to, že jsem se mohla nějak dostat k té práci. Můj sen to nebyl, stalo se to vážně hroznou náhodou.

A co byl tvůj sen?
Chtěla jsem být nejdřív princezna, potom herečka, pak jsem pochopila, že na divadelní prkna to asi nevypadá. Následně přišlo Eso, které jsem dělala čtyři roky, v letech 1994-1998. Pak jsem chtěla jít dál a dělat talkshow, ale Nově se to nelíbilo. V showbyznysu je to obvyklé – dokud se dá citron mačkat, pojďme ho mačkat. Ale já jsem cítila, a mám to do dneška, že nevydržím u jedné věci dlouho a chci se vyvíjet.

Pojďme teď k tvému tátovi: Eduard Pergner byl textař, scénárista a jednu dobu psal pod pseudonymem. Proč měl umělecké jméno?
Měl zákaz, kdysi byl králem Majálesu a profiloval se tak, jak se to v té době neakceptovalo. Pseudonym si vymyslel podle mého bráchy Borise a mámy, která se jmenovala Jana.

Jaký vliv na tebe měl?
Táta byl strašně pracovitý a také pedant a vyžadoval to i po mně. Jenže já jsem byla bláznivá mladá holka a chtěla jsem být hrozně svobodná a spontánní a někdy mi to tím pádem lezlo na nervy. Teď do něj ale docela rostu. 

A kritizoval tě?
Strašně! Skončilo Eso a tatínek už mi volal s poznámkami, na co si musím dát pozor a co nedělat. Takže jsem se každou neděli třásla. Teď na to ale hrozně ráda vzpomínám.

Snažíš se takhle přistupovat i ke svým dětem?
Ano, ale nezapomenu zmínit, že je mám ráda! Jinak by to nebylo v rovnováze. Protože táta měl pocit, že není potřeba to říkat, protože to přece vím. Ale zrovna já jsem to potřebovala slyšet.

K vám domů chodila určitě spousta známých lidí. Byl někdo tvým idolem?
Třeba Michal Penk a jeho dlouhé vlasy. Ale já jsem z těch lidí měla vždy hroznou trému. Když měli dorazit, byla jsem zalezlá ve svém pokoji a šla jsem je jen pozdravit.

Je to 17 let od VyVolených. Jsi ještě s někým z nich v kontaktu a fungoval by ještě tenhle koncept? A moderovala bys to znovu?
Občas vídám někoho na Instagramu, občas si s někým napíšu. Znovu bych to ale nemoderovala, protože už jsem se posunula dál a kontejnerové show už jsou trošku přežitek.

A sleduješ s dcerou takové pořady, třeba talentové, které jsou pro tuhle generaci?
Natálka těmhle pořadům nepropadla, sleduje svoje pořady, které se v televizi neobjevují, já je vůbec neznám, takže je to pro mě rozšíření obzorů.

Na jaký film nebo seriál se i dnes ráda podíváš?
Znovu jsem propadla Nemocnici na kraji města a My všichni školou povinní.

Jaká práce tě bavila a baví nejvíc?
Snažím se dělat věci, o kterých jsem přesvědčená, že na ně mám, a tak mě baví. Vše, co jsem dělala, bylo vědomé rozhodnutí a vnitřní přesvědčení.

Udělala jsi někdy něco, co byla podle tebe chyba?
To víme všichni, Leo! Co se týče moderace, nelituji ničeho.  

Co připravuješ?
Od ledna připravujeme moc hezký formát pro televizi Nova, který se týká mezilidských vztahů.

Umíš odolat balíku peněz?
Jednoznačně! Jsem docela skromný člověk a vedu k tomu i své děti. Takže na to, co chtějí navíc, si musí sami vydělat. Vzpomínám si, že na mé první auto mi půjčil táta a já jsem mu to po sedmi tisících měsíčně splácela.

Co tě naposledy rozplakalo a co rozesmálo?
Směju se poměrně často, baví mě český a černý humor. A co mě rozplakalo? Malé lásky, asi už jsem se zařadila do kategorie divaček duševně osamělých. Většinou stojím u té televize a vysvětluju lidem, že se zrodil nový život a nikdo to nechápe. Ale nestydím se za to. 

Foto: Expres FM / Barbara Hacsi