Theo Schaefer a Viktor Sekanina: Doufáme, že bude ještě třetí série Kukaček 

Viktora přivedla maminka a tebe, Theo, babička, ale prý se na všechny kroužky dopravuješ sám. Jak dlouho to takhle děláš?
Theo: Asi od druhé třídy.

Od druhé třídy jezdíš sám třeba i metrem? 
Theo: Já mám kamaráda, který je ze stejné části Prahy a vždycky jezdíme metrem spolu do školy nebo třeba ze školy.

Stalo se vám někdy, že jste se ztratili nebo zabloudili? 
Theo: Ne, to ne.

Druhá série Kukaček se musela točit asi hrozné rychle, abyste moc nevyrostli. Ale vy jste za ten rok vyrostli o 20 centimetrů Viktore, co říkaly kostymérky, když zjistily, že jsi vyrostl o takový kus?
Viktor: Říkaly mi, že jsem prostě veliký. 

Vy jste hráli prvňáky, prý s vámi ve třídě museli sedět třeťáci, aby to vypadalo, že jste stejně velcí…
Viktor: Když jsme točili ve škole, režisér nechtěl, abychom točili tolik. Protože kdyby k nám dali prvňáky, tak by to bylo hrozně vidět, takže k nám museli dávat třeťáky nebo čtvrťáky.

Budeme se bavit o hadech, protože oba dva prý milujete plazy. Je to náhoda? 
Theo: Asi je to spíše náhoda.

Theo, tvůj táta je veterinář. Má v tom nějak prsty, přivedl těe k hadům, nebo ne?
Theo: Táta ani tolik ne, on je spíš veterinář na kočky, na psy, ne na plazy, na ty jsou většinou speciální veterináři. Já jsem ale vždycky chtěl mít doma plaza a teď už ho mám. 

Jakého?
Theo: Mám dva pagekony řasnaté.

A v čem se liší od nějakých normálních gekonů?
Theo: Jsou menší, mají asi 22 centimetrů, ale dokážou vyskočit asi dvojnásobek svoji výšky do vzduchu a do dálky ještě dál. 

Takže když je vypustíš z terária, skáčou po bytě? 
Theo: Většinou si je dám do ruky a oni nejsou úplně blbí, aby skákali z ruky na zem z výšky. Už se mi ale jednou stalo, že mi skočil na zem, a musel jsem ho lovit po bytě, protože kdyby někam utekl, tak už ho asi nikdy nenajdu. 

Viktore, ty ses dřív bál hadů, ale nějakym způsobem jsi tento strach rozbil. Čím?V
Viktor: Já točím seriál Zoo. Zrovna jsem točil v Zoo ve Dvoře Králové nad Labem, když jsem měl svátek, máma mi chtěla něco dát a já jsem pořád chtěl překonat strach z hadů. Tak mě máma vzala a někam jsme šli. Pak mi to začalo docházet, otevřely se dveře a na mě se vyplazila třímetrová krajta. Po chvilce jsem už za ní opatrně šel, ale byl jsem pořad připravený utéct. Dotknul jsem se jí a zdrhal jsem zase na konec. 

Nakonec jsi tu krajtu vzal do náruče. Bylo to těžké? 
Viktor: Ne úplně těžké, ale ona měla hroznou sílu. Nešlo ji ani udržet. 

A jaká byla na omak? 
Viktor: Pořád jsem se bál, že jsou hadi slizcí, právě proto jsem se jich nechtěl dotýkat, ale byla hebká. 

Theo, ty dokonce chodíš na nějaký kroužek, který se zabývá jenom plazy… 
Theo: Je to Dům dětí a mládeže na Letné. Na začátku si povídáme chvilku o hadech nebo o ještěrkách. Potom jim jdeme dát krmení nebo vyčistit terária a tak. Vyndáme žíněnky a shodneme se jaké tři nebo čtyři plazy vyndáme a hrajeme si s nimi až do konce. 

Ty jsi mi říkal, že ti taky dali za krk velkého hada…
Theo: My jsme si tam dávali všichni kolem krku hada. Krajtu královskou. Kolem ruky se mi omotávala.

A je nějaké pravidlo, že když máš hada kolem krku, měl bys zachovat klid? 
Theo: Hadi, jako většina plazů vycítí, když se lidi bojí, takže byste se neměli moc bát. Ale jinak je tam chovatel, takže když se něco děje, zakročí. Ale ještě se nikdy nic nestalo. 

Viktore, ty máš v seriálu chameleona, staráš se o něj, ale prý nemáš rád scény, když ho musíš krmit cvrčky…
Viktor: Já ho ještě ani jednou nekrmil. Nenávidím cvrčky, mám z nich fobii, když je někde cvrček, tak zdrhám. 

Ale cvrčci se tam objevili, takže ses s nimi určitě setkal…
Viktor: Setkal. Oni byli vždycky v krabičce. 

A byla tam třeba scéna, kterou museli vyškrtnout kvůli tomu, že jsi na to odmítal sáhnout?
Viktor: Jednou jsem musel držet chameleona a naproti mě byl cvrček. To jsem málem nezvládal.  
Theo: Jak máme doma ty pagekony, tak nám všude po bytě běhají cvrčci a taťka je na to hrozně háklivý. Nejdříve lezli do koupelny, ale tam umírali, protože neměli co jíst. Pak přišli na to, že máme i kuchyň. A když tam spadne nějaký drobeček nebo kapka oleje, tak si to stáhnou za myčku a tam se ozývá jenom cvrkání.

Když si natáčením vyděláte peníze, za co je utratíte? Nebo šetříte?
Theo: Chtěl bych si peníze nechat na nějakého veterána. Třeba na Jaguara nebo na Bentelye. Nebo naopak na nějaký apartmán v jiné zemi. Když jezdíme k moři, měli bychom to jednodušší. 
Viktor: Já moc rád cestuju. Miluju vodopády, takže si to šetřím na cestování.  

Viktore, Jakub v seriálu jí pouze dvě jídla, špagety a lívance. Co bys nesnesl, kdyby Jakub jedl? 
Viktor: Určitě bych nesnědl pražený cvrčky nebo červy. Vůbec nechápu, jak to může někdo strčit do pusy. Čočku nebo hrachovou kaši nenávidím. 

Theo, ty v seriálu jíš taky docela hodně. Vaří vám tam dobře, nebo jsi musel jist něco, co ti nechutnalo?
Theo: Oni vařili dobře, chutnalo mi všechno. Spíš nám říkali o pauzách, že to budeme natáčet ještě hodněkrát, abychom se nepřejedli, mě naopak od jídla odháněli. Vařili fakt dobře a zvlášť jídla, která mám rád. 

Vy prý máte rádi také fackovací scény…
Viktor: Pořád byl mlácený Michal Isteník.

A ty facky jsou pravé, nebo jenom falešné?
Viktor: Někdy pravé a někdy falešné. 
Theo: Když jsou falešné a je to třeba moc vidět, tak se někdy musí dát pravá.

Theo, ty v seriálu docela často pláčeš, byly to někdy skutečné slzy?
Theo: Samozřejmě jsem se pokoušel i o svoje, někdy to vyšlo, někdy ne. Člověku to někdy nevyjde se rozbrečet jen tak najednou, takže když to nešlo, tak na mě foukali výtažek z mentolu s něčím smíchaný. Je to taková trubička, to se foukne do oka a člověk se potom rozbrečí a účinek je tak na jednu scénu. 

Davida Novotného často označuje za člověka, se kterým se na place nejvíc nasmějete. Vím, že oba máte rádi fotbal, fandíte Slavií, zatímco on je zarytý Sparťan. Zajímá mě, jestli se vás snaží nějak zlomit, abyste fandili Spartě?
Viktor: My jsme se pořad hádali, jestli je lepší Slavie, nebo Sparta.

A proč máte vlastně rádi Slavii? 
Theo: Stačí se podívat jenom na ten fotbal a je to jasný. 

Co uděláte s Davidem, když vás bude takhle prudit? Nenapadlo vás vzít si třeba červenobílá trika na natáčení?
Theo: Nejlepší je, že barák, ve kterém natáčíme, patří slávistovi. On má na tom baráku cedulku s nápisem Slávistická. 

Viktore, ty si prý Davida Novotného také dobíráš, že ho před scénou učešeš…
Viktor: Normálně ho češu rukou. To jsme pokaždé dělali před akcí, protože mi bylo líto, že Davida vůbec nečešou.

Theo, ty děláš vodní pólo, závodně šermuješ, ještě judo a cirkus. A umíš salto?
Theo: To není na salta, ale chodíme spíš na kouli, jsme na hrazdě, žonglujeme, jezdíme na jednokolce. Učím se na ní, ale umím trošku žonglovat a chodit na kouli.

Vy nesmíte mluvit o tom, co se děje v seriálu. Co by se stalo, kdybyste to prozradili a někdo ze štábu by se to dozvěděl?
Pokuta. Hodně vysoká.

Platili byste to asi ze svého, že?
Theo: Zákonný zástupce. 

Je nějaká šance, že by byla třetí série?
Theo: Biser Arichtev řekl na tiskovce, že už nechce. 

A je vám  líto, že už ty lidi neuvidíte takhle pospolu?
Theo: Já fakt hodně doufám, aby byla ještě třetí série. Ale asi nebude. Ostatní herci Biserovi na té tiskovce podsouvali, aby byla ještě další. Ale tak uvidíme. 

Třeba bude nějaký spin-off…
Theo: Tahle série měla být o dítěti Marcely, ale nakonec není, ani nevím proč.

Koukáte se na Kukačky v televizi? 
Theo: Když je premiéra a my jsme to nikdy ani neviděli pospolu, takže i sami se dost divíme, co tam je. Třeba u toho prvního dílu, jsme si mysleli, že to bude na konci a je to hned v prvním díle. 

Foto: Expres FM / Petr Novák