Na české obrazovky vstoupil fenomén, který vznikl v Americe, ale už nějaký čas boduje i v dalších zemích včetně Slovenska. Jedná se dokumentární reality show Extrémní proměny, která lidem nabízí nový život. Třináct soutěžících dostane možnost zbavit se své život ohrožující obezity, ale samozřejmě je to hlavně na nich. Pomáhá jim v tom tým, který u nás v Expres Star reprezentují kreativní producentka Eva Krutáková a trenér a průvodce pořadem Martin Košťál.
Eva Krutáková je absolventkou marketingových oborů na Karlově univerzitě v Praze a Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, pracovní zkušenosti nabrala v komunikační agentuře AMI a pojišťovně Aegon, odkud zamířila do marketingového oddělení Televize Nova kde mimo jiné zajišťovala oslavy 25. narozenin Novy. Od roku 2021 je výkonnou a kreativní producentkou pořadů jako Praha Den&Noc, Pohlreichův souboj restaurací, Big Brother, Bachelor a právě Extrémní proměny.
Martin Košťál od dětství sportoval, na atletickém stadionu se věnoval především běžeckým disciplínám. Je absolventem tělovýchovné fakulty Univerzity Karlovy a téměř 20 let věnuje se trenérství. Kromě běžných klientů se staral i o hokejisty NHL, squashovou hvězdu Honzu Koukala, olympijskou vítězku Mirku Topinkovou Knapkovou, volejbalový nároďák a další vrcholové sportovce. Nově je i průvodcem pořadem, který lidem mění životy, tedy dokumentární reality show Extrémní proměny.
Česko je zemí s vysokou mírou obezity, takže předpokládám, že o přihlášky do pořadu nebyla nouze…
Eva Krutáková: Mnoho lidí se přihlásilo, ale zároveň vždycky, když spouštíte první sezónu jakéhokoliv pořadu, je to náročné, protože lidi nevědí, co mají čekat, a nejsou si úplně jistí obsahem toho formátu. Přestože tento pořad už se vysílá nějakou dobu na Slovensku, neznamená to, že ho Češi ho znali. Takže někdo se přihlásil, ale spoustu lidí jsme hledali, pomáhali nám v tom naši lékaři, různé organizace, na které se tito lidé obracejí
Můžete prozradit, z kolika přihlášek jste nakonec těch 13 lidí vybírali?
Eva Krutáková: Bylo to stovky.
Jaká jsou vlastně kritéria pro výběr účastníků?
Eva Krutáková: Samozřejmě váha, ale není to jediné kritérium, hodně se díváme, jaký příběh toho člověka provází, co se stalo, že se dostal do takové míry obezity, co se kolem něho utváří za sociální kruhy, jakou má vyhlídku do budoucna, protože ne každý má úplně dobré zdravotní i jiné dispozice k tomu, aby zhubnul. A pro mě jako producentku je důležité, aby škála účastníků, kterou ukazujeme publiku, byla co nejširší, aby si v tom divák někoho našel, aby se dokázal s někým ztotožnit. Proto tam jsou zastoupení muži i ženy, různé věkové skupiny, různé sociální vrstvy.
Hlásilo se i hodně uchazečů, kteří vlastně byli moc hubení a nesplňovali limit morbidní obezity?
Eva Krutáková: Je to tak. Vidím i na svých kamarádech, mně všichni říkají: „Mohla bys mě vzít do Extrémních proměn,“ a já odpovídám „Bohužel jsi na to moc hubený.“
Martin Košťál: Taky se mi to stává. Jedna z podmínek je, že musí být BMI přes 40. Hodně se říká, že to je morbidní obezita, to by se nemělo říkat, je to obezita třetího stupně, ale je to jedna z podmínek.
Tihle lidé, kteří nesplnili limity, by se ale mohli pořadem stejně motivovat…
Martin Košťál: Doufám, že jo, doufám, že zrovna Extrémní proměny jsou motivujícím pořadem. Jak řekla Eva, spousta lidí si tam může najít spoustu věcí, ať už motivačních nebo dobré tipy na hubnutí.
Natáčeli jste jen 13 dílů s 13 lidmi, nebo jste měli víc účastníků, kdyby někdo moc brzy odpadl?
Eva Krutáková: Opravím vás, bude 12 dílů, ale 13 účastníků. To je taková specialita této sezóny, v jednom díle se proměny účastní pár. Měli jsme přesně tento počet, ale někdy se to používá, ve světě už se to stalo.
Dokončilo všech 13 celou tu roční výzvu?
Eva Krutáková: Už jsem to prozrazoval, v jedné epizodě nás čeká příběh, který není úspěšně dokončený…
Martin Košťál: Počkej, já do toho vstoupím. Myslím, že to nemá nešťastný konec. Nechci moc prozrazovat, ale nekončí to standardně, ale nemyslím, že by to končilo nějakým velkým neúspěchem. Nevím jak to říct, abych neprozradil víc…
Jinými slovy, ten člověk nesplnil cíle během toho roku, ale má výhled, že by se mu to mohlo povést?
Martin Košťál: Tak.
Kde je ten zlomový moment, jestli to člověk dokončí, nebo nedokončí? Je to to první vážení po třech měsících?
Martin Košťál: Těch momentů je několik, rok je dlouhá doba, tam přichází jedna krize za druhou. Někdo ji má na začátku, někdo spíš ke konci. To první vážení je možná nejtěžší okamžik pro každého účastníka. Postavit se před kamery před národ ve spodním prádle a ukázat se tak, jak vypadá, je strašně těžký moment, je ale důležitý pro tu proměnu. Každý účastník tu krizi měl někde jinde. Myslím, že jedna z těch nejtěžších je mezi šesti- a devítiměsíčním vážením, kdy člověk má hodně času za sebou, ale ještě spoustu před sebou a je tam tlak před devítiměsíčním vážením.
Zároveň už má docela výsledky a může ho to trochu ukolébat, že už to nějak zvládne…
Martin Košťál: Každý reaguje jinak. Někomu se daří a ještě víc ho to nakopne, někdo naopak usne na vavřínech, někomu se třeba tolik nedaří a nakopne ho to, jiného to může frustrovat.
Martine, kolikrát jste se s účastníky viděl? Jenom čtyřikrát při vážení? Nebo jste třeba dělal nějaké přepadové kontroly?
Martin Košťál: Přepravené kontroly nejsou, ale vídám se s nimi průběžně celý rok. Máme různé výzvy, tréninky, každý měsíc jezdíme na krátký víkendový boot camp, takže ten kontakt je intenzivní.
Má něco společného příprava hokejistů NHL nebo olympijské vítězky s trénováním účastníků Extrémních proměn?
Martin Košťál: Určitě tam jsou nějaké paralely v tom, že něco dělají a chtějí být nejlepší. A jestli jde o lepší smlouvu na příští sezónu, zlatou olympijskou medaili, nebo shodit a být lepší partnerem nebo tátou? Ty motivace jsou možná jako silnější u těch lidí, kterým jde o život, oni opravdu bojují o život, takže ta motivace je možná silnější. Na druhou stranu, profesionální sportovci jsou dobří v tom, že vědí, o co hrají. Ti účastníci nevědí, jak se budou cítit za rok, nedokážou si představit, proto je možná někdy těžší je motivovat, když ztrácejí motivaci, ale je to cesta, je to trénink, je to proces. A jestli to je volejbalista, squashista, nebo účastník Extrémních proměn, je jedno, stejně chodíme do posilovny, stejně se snažíme zlepšovat a být každý den lepší, než včera.
Přišlo mi, že to berete až osobně, že vás mrzí pokles výkonnosti nebo to, že chtějí pořad opustit, že se vás to docela dotýká…
Martin Košťál: Dotýká se mě to hodně, prožívám to docela dost. Neříkám, že jsem nějaká plačka, ale občas mě ty situace až dojmou. Ale o to větší mám radost, když se jim daří, to je z mé strany opravdu upřímná radost. Jsem za to rád, nemůžu být odtažitý, vystoupit z toho. Myslím, že čím víc v tom jsem s nimi, tím líp můžu pomoct a oni to i chápou, že v tom nejsou sami, že jsem v tom s nimi.
Je nějaký univerzální postup pro lidi s nadváhou, jak se jí zbavit?
Martin Košťál: Je. Hrozně jednoduchý: Větší výdej než příjem. Tečka.
Jsem člověk s nadváhou, možná už na hranici obezity a musím říct, že při sledování prvního dílu jsem se dostal do stadia, kdy jsem si říkal „On má 230 kilo, takže jsem pořád v pohodě“, až „Když on zvládl shodit metrák, musím já dát 10, 20, možná 30 kilo úplně v pohodě dolů“.
Martin Košťál: Doufám, že to takhle bude, že když diváci uvidí, co dokázali naši účastníci přes všechny složité situace, které ten život přináší, různé nemoci, uvidíme třeba díl, kde někdo přišel o blízkého, to prostě jde. A že když někdo zhubnul 100, tak přece těch deset musí dát.
Eva Krutáková: Přesně tyhle myšlenkové pochody má i většina našeho štábu. Všimla jsem si, že nám začal hubnout štáb.
Martin Košťál: To je pravda.
Chodili jste běhat ráno před natáčením?
Eva Krutáková:Na boot campu ano, předtím, než jsme začali každý den natáčet, tak jsme prostě šli si dát jako štábovou sportovní session…
Martin Košťál: Nejenom štáb, ale i kreativní producentky ráno trénují…
Eva Krutáková: Je to tak. Když se mi ráno nechce vstávat na cvičení, tak si právě vždycky vzpomenu tady na ty lidi, jak se jim taky strašně nechce. A říkám si, že oni prostě musí, vstanou a musí, mají tu zodpovědnost. Doufám, že tenhle efekt bude mít na mnohem víc lidí, než jenom na nás.
Martin Košťál: Chci aby zazněla ještě jedna věc: Divák si možná řekne „Ona zhubla, on zhubnul tolik, protože má Martina, má tam nutričního poradce, jídelníčky, psychologa, podporu,“ ale je potřeba říct, že stejně si to musí odtrénovat sami, ráno musí vstát. Ta podpora tam je, to se vždycky hodí, ale nikdo to za ně neodcvičí.
Můžete prozradit, kolik vážil nejtěžší účastník první série Extrémních proměn?
Eva Krutáková: 231 kilo.
Takže to je ten první, kterého jsme viděli, Tomáš Mučka…
Eva Krutáková: Je to tak.
Jak to měli účastníci s časem? Jenom boot camp zabral tři týdny, což je většina běžné dovolené. Museli si na natáčení brát nějakou speciální neplacenou dovolenou?
Eva Krutáková: Bohužel to tak. Je to pro ně přínosné, ale ano, je to normální život, jejich život se nezastavil, takže se s tím museli každý podle své situace nějak poprat. My jsme se jim samozřejmě snažili vyjít vstříc, ale bylo to na nich.
Je mi jasné, že každý ten příběh je trochu jiný, ale jak se vlastně stane, že se člověk dostane na 180 nebo 230 kilo živé váhy?
Martin Košťál: Je to nenápadné, plíživé, člověk sám sobě pořád ustupuje. Trošku přibere, tak si koupí větší kalhoty, zase přibere, tak si koupí o další X větší, pak se neohne, tak si koupí lžíci na boty, pořád si říká, že toho zvládne relativně dost, ale ono se to plíživě zužuje, až se člověk probudí a zjistí, že má těch 200 kilo a to je strašně těžký moment. Člověk se zacyklí, už se nemůže tolik pohybovat, je to taková spirála, z které se strašně špatně dostává. Člověk je samozřejmě ze sebe nešťastný, smutný, pak to zase zajídá a už to jede.
Jak probíhá roční natáčení s účastníky Extremních proměn? Zvládají dodržovat nastolený režim, nebo u někoho přišla recidiva? A kolik hodin různých mutací pořadu museli tvůrci zhlédnout, než začali natáčet tuzemskou verzi?
Nejen to se dozvíte z rozhovoru, který si můžete poslechnout v úvodu článku!