Česká stopa na Oscarech: Cenu akademie má víc krajanů, než byste si mohli myslet

Kdo vám přijde na mysli při spojení Česka a filmové ceny Oscar? Kolja? Ostře sledované vlaky? A samozřejmě Miloš Forman? Ze země v srdci Evropy ale pochází nečekaně velký počet držitelů zlaté sošky, která je každoročně udělována v Hollywoodu Americkou akademií filmových umění! Českou (a slovenskou) stopu nese 18 ocenění.

Česká nová vlna a ti další

Velký úspěch ve Spojených státech sklidily filmy zástupců takzvané československé nové vlny šedesátých let, která znamenala čtyři nominace za nejlepší cizojazyčný film mezi roky 1965 a 1968. S nich naši filmaři získali dvě sošky, jednu pro film Obchod na korze tvůrců Elmara Klose a Jana Kadára, druhou pro Ostře sledované vlaky režiséra Jiřího Menzela. Asi každého ve spojení s Oscary napadne jméno Miloše Formana, kterému patřily dvě neproměněné nominace, a to za filmy Lásky jedné plavovlásky z roku 1966 a Hoří, má panenko z osudového roku 1968.

Formanův reparát

Po emigraci do Spojených států se Formanovi podařilo ze tří nominací získat dva Oscary. První ocenění za nejlepší režii si převzal za film Přelet nad kukaččím hnízdem z roku 1975 s Jackem Nicholsonem a Louise Fletcher v hlavních rolích. Dalšího Oscara získal za životopisný snímek Amadeus z roku 1984. Další dvě sošky přidali Theodor Pištěk za kostýmy a Karel Černý za výpravu a dekorace. Společně s nimi byl nominován i Formanův dvorní kameraman Miroslav Ondříček, který nominaci neproměnil, podobně jako za práci na Formanově americké prvotině Ragtime z roku 1981.

Nejen Kolja

Další tučná léta pro český film přišla až po revoluci. Cenu za nejlepší cizojazyčný film v roce 1996 získal Kolja režiséra Jana Svěráka. Jeho o pět let starší celovečerní prvotina Obecná škola nominaci neproměnila. Poslední nominaci pro nejlepší cizojazyčný film získaly jím Želary režiséra Ondřeje Trojana z roku 2006. Z českých zemí ale pocházelo mnohem víc držitelů Oscarů, než je obecně známo. Oscara za scénář k filmu Zamilovaný Shakespeare získal zlínský rodák Tom Stoppard, za píseň z filmu Once ocenili akademici Markétu Irglovou. Dětského Oscara dostal v roce 1949 za roli v protiválečném filmu Poznamenaní tehdy dvanáctiletý Ivan Jandl. Ale ani tím výčet úspěchů rodáků nekončí.

Erich Wolfgang Korngold

Erich se narodil 29. května 1897 v Brně do rodiny německo-židovského původu. Jeho otec byl význačný hudební kritik Julius Korngold. Rodina se do Brna přestěhovala z Haliče, v roce 1901 se ale znovu přesouvala, tentokrát do Vídně. Erich od dětství projevoval značné hudební nadání. Ve dvanácti letech hrál pro česko-rakouského skladatele Gustava Mahlera, který o Erichovi prohlásil, že je hudební genius. Chvály se dočkal i od Richarda Strausse. V té době měl již na svém kontě i balet Der Schneemann (Sněhulák), který se hrál ve Vídeňské opeře, kde sklidil nebývalý úspěch.

Mladý skladatel nasbíral ve Vídni nespočet úspěchů a stal se uznávanou personou. V roce 1934 odjel pracovně do USA, měl zde na starosti úpravu Mendelssohnovy hudby k filmové adaptaci hry Sen noci svatojánské. V následujících letech se stal průkopníkem filmové hudby. V roce 1938 dostal od Studia Warner Brothers nabídku zkomponovat hudbu pro dobrodružný film Dobrodružství Robina Hooda s Erolem Flynnem v hlavní roli. V roce 1939 byl prvním skladatelem, který za svou hudbu získal Oscara, do té doby byl udělován pouze šéfům hudebních studií. Tak jako v roce 1936 kdy za Erichovu hudbu k filmu Anthony Adverse získal cenu šéf studia Leo F. Forbstein. Po získání ceny Erich z Ameriky již neodjel, v Evropě se totiž k moci dostali nacisté.

Fred Sersen

Fred Sersen se narodil 25. února 1890 jako Ferdinand Sršeň v Předměstí Veselí. Jeho otec byl kloboučnickým tovaryšem. V sedmnácti letech se Ferdinand připojil k vlně evropských emigrantů putujících do Ameriky za představou lepšího života. Na rozdíl od Korngolda nepatřil mezi privilegované autory, kteří si získali věhlas již ve své domovině. Po připlutí do Spojených států si nechal kvůli snazší výslovnosti změnit jméno na Fred Sersen. Chtěl se tam stát malířem. Jako většina imigrantů ale musel vzít za vděk tou prací, která se mu nabídla. Nejprve pracoval jako dělník v továrně v Pittsburghu, poté jako horník v měděných dolech v Tennessee nebo jako rolník na farmě v Minnesotě.

V roce 1909 měl živobytí zajištěné natolik, že se mohl přihlásit ke studiu na umělecké akademii v Los Angeles. Poté pokračoval ve studiu na Akademii umění v Portlandu, kde se také seznámil se svou budoucí ženou. Od roku 1918 se datuje jeho spolupráce se studiem 20th Century Fox. Postupně se u studia vypracoval na vedoucího studia speciálních efektů, za které byl posléze osmkrát nominován. Sedmkrát z toho v řadě mezi lety 1939 a 1945. Dvě nominace proměnil a získal Oscara za vizuální efekty k filmům Když nastaly deště z roku 1939 a Rychlé ponoření z roku 1943.

Emil Jean Kosa Jr.

Dalším držitelem Oscara za vizuální efekty je malíř česko-francouzského původu Emil Jean Kosa Jr. Umělecké vlohy zdědil po svých rodičích. Syn francouzské klavíristky působící v pařížské opeře a českého výtvarníka se narodil 28. listopadu 1903. Matka zemřela na tuberkulózu, když byly Emilovi tři roky, Emil Kosa starší se v Čechách znovu oženil a rodina se pak v roce 1908 přestěhovala do Spojených států, kde Kosa senior spolupracoval s Alfonsem Muchou na výzdobě nového německého divadla v New Yorku. V roce 1912 se rodina přestěhovala zpět do Brna.

Emil mladší vystudoval v Praze Akademii výtvarných umění. V roce 1921 se definitivně odstěhoval do Kalifornie, kde se živil jako tvůrce nástěnných maleb a bytový designér. Poté odjel do Paříže studovat na École des Beaux-Arts, kde mezi jeho učitele patřil i František Kupka. V roce 1928 se vrátil zpět do USA a od roku 1933 pracoval ve studiu 20th Century Fox, kde pracoval až do své smrti v roce 1968. Čtyři roky před svým úmrtím získal Oscara za vizuální efekty ve filmu Kleopatra. Jeho výtvor je také vidět ve slavné závěrečné scéně s Charltonem Hestonem ve filmu Planeta opic. Vytvořil Sochu svobody namalovanou na skle.

Jan Pinkava

Jan Pinkava je synem básníka Václava Pinkavy, který psal pod pseudonymem Jan Křesadlo. Narodil se v roce 1963 v Praze, o pět let později rodina emigrovala po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Velké Británie. Už jako sedmnáctiletý vyhrál Jan celostátní soutěž BBC se svým animovaným filmem The Rainbow. Následně získal doktorát v oboru informatika a začal se věnovat počítačové animaci. V roce 1993 se přestěhoval do Spojených států, kde získal práci u studia Pixar.

Jeho snímek Geriho hra z roku 1997 (k vidění zde) získal Oscara za nejlepší krátký animovaný film. Ale ani to nebyla jeho poslední nominace. V kategorii nejlepší původní scénář byl v roce 2007 nominován za film Ratatouille. Studio ale snímek svěřilo jinému režisérovi, což vedlo až k Pinkavovu odchodu od Pixaru.

Zdroje: wikipedia.org, jonathanart.org, ac.uk, hollywoodreporter.com, imdb.com, veseli-nad-moravou.cz, annexgalleries.com