Hrdinové z Nagana: Střelec zlatého gólu pohořel jako manažer, Hejdukova firma dluží miliony a řízný bek se stará o 160 psů

Psal se únor 1998 a z televize emotivně křičel Robert Záruba „Přepište dějiny!“ Hokejové Nagano je dnes vnímáno jako synonymum úspěchu, euforie a tmel národa. Magický kolektivní úspěch fascinuje a dojímá i po 25 letech. Zaměřili jsme se na osudy našich hrdinů, o kterých se v kronikách zas tolik nepíše. Pojďme se podívat na tři hrdiny Nagana, kteří se v rámci aktivní kariéry díky vítězství na Turnaji století dočkali statusu nesmrtelnosti.

Jak dnes žijí Petr Svoboda, Milan Hejduk a Robert Šmehlík? 

Petr Svoboda 

Ještě před samotným turnajem čeští novináři zjišťovali, o koho vlastně jde. Petr Svoboda se jim zkrátka po letech v zámoří ztratil z radaru. A přitom šlo v osmdesátých letech o velký generační talent. Rodák z Mostu, který hrál za sousední Litvínov měl jeden velký sen: Probojovat se do slavné NHL. A za svým snem si šel zatvrzele, v roce 1984 se mu podařilo riskantně emigrovat, když v Německu odešel od juniorské reprezentace jen v oblečení, které měl na sobě. Později byl draftován ze skvělého pátého místa Montrealem Canadiens, se kterým vyhrál v roce 1986 Stanley Cup. V nejslavnější hokejové lize patřil za vyhlášeného tvrďáka a v roce 1991 málem oblékl dres s javorovým listem na Kanadském poháru. O účast na velkém turnaji jej okradlo zranění, a tak přišel telefon o sedm let později. Na druhém konci drátu byl jeho dávný kamarád Ivan Hlinka…

V Naganu Petr otevřel slavnou trefou zlatou bránu a dopomohl k největšímu úspěchu českého hokeje. V NHL jako první český hokejista překonal hranici tisícovky odehraných zápasů. Věřil si i na funkcionářskou roli, když se ujal role ředitele pro hokejové operace (a minoritního spolumajitele) ve švýcarském Lausanne. Do funkce byl instalován v roce 2020, o dva roky později odcházel z funkce s odérem pachuti. „Bývalý hráč NHL vstoupil do klubu spolu s v regionu usazenými finančníky Zdeňkem Bakalou a Gregorym Fingerem. A od té doby vládne v klubu chaos. Další a další bývalí hráči mluví o jedovaté atmosféře v něm,“ napsal loni deník Blick. Zlatému střelci z Nagana se snad bude i nadále dařit na poli zastupování hráčů. Mezi jeho svěřence patří mimo jiné Jakub Voráček, dříve byl agentem Jiřího Hudlera, Pavla Kubiny a svého spoluhráče z Nagana, Jaromíra Jágra. 

Milan Hejduk

Rodák z Ústí nad Labem, v té době hráč Pardubic, byl největším překvapením nominace, když jej trenérský štáb upřednostnil například před hvězdným Radkem Bonkem. Pozdější ostrostřelec Colorada ostatně nedávno přiznal, že by sám sebe do Nagana nevzal. Jenže na Turnaj století odletěl a vracel se se zlatou medailí na krku. Skvělé výkony jej odpíchly do slavné NHL, kde se prosadil v dresu Colorado Avalanche. V něm získal v roce 2001 Stanley Cup, v roce 2003 se stal s padesáti brankami nejlepším střelcem zámořské soutěže a v Coloradu si jej opravdu vážili. Jeho dres visí od roku 2008 nad ledem v Denveru, což ho řadí mezi klubové legendy Joe Sakica, Petera Forsberga, Patricka Roy nebo Raye Bourquea. A také v týmu jako jeden z mála Evropanů zastával roli kapitána!

Muž s hustou bradkou se po kariéře vrhnul na podnikání a podobně jako spousta jeho kolegů tvrdě narazil. Někdejší excelentní útočník svým jménem zaštítil investiční společnost HP Next, která nedávno skončila v insolvenci. Dluhy se podle médií vyšplhaly přes 160 milionů korun. Mezi jejími věřiteli byli například fotbalisté Pavel Nedvěd, Zdeněk Grygera či basketbalista Jiří Welsch. „Mrzí mě, jak to dopadlo. Nikomu jsem ale nic nesebral a nikoho jsem nikam nelákal. Víc k tomu nemůžu říct, pořád se to vyšetřuje,“ prohlásil hvězdný útočník na nedávném exhibičním Zápase legend. S rodinou žije v USA, dvojčata David a Marek se potatili a hrají hokej. 

Richard Šmehlík

Nenápadný ale mimořádně platný dříč, na kterého v týmu Buffalo Sabres nedal dopustit legendární Dominik Hašek. Z Nagana si jej pamatuje většina fanoušků v souvislosti s kuriózním zraněním. Richard byl vůbec prvním Haškovým gratulantem, který v euforii vyhodil do vzduchu hokejku, což vyhlášeného tvrďáka stálo několik stehů. V Naganu jej zdobila precizní defenzivní a fyzická hra, která se soupeřům uměla dostat pod kůži. Ačkoliv se o něm aktuálně mnoho neví, jeho život po kariéře je opravdu pestrý. Hokejový obránce, který strávil většinu kariéry v Buffalu, se už dnes hokeji prakticky nevěnuje. Zato je dobrý v bojových sportech. Jako jeden z mála Čechů získal černý pás v brazilském jiu-jitsu. Na šrámy je zvyklý.

V milovaném Buffalu navíc provozuje nevšední podnikání. Provozuje psí hotel. „Vždycky jsem měl blízko ke zvířatům, hlavně ke psům. Dřív jsem je mít nemohl, v ostravském paneláku by to dost dobře nešlo. V Buffalu je jich teď kolem mě spousta, jsem totiž majitel hotelu pro psy,“ uvedl ke splnění svého dětského snu. „Nepotřeboval jsem ani žádnou velkou reklamu, je to o kvalitě služeb. Kapacita hotelu je pro 160 psů, mám dvanáct zaměstnanců. Pejska si k nám dávají lidé, kteří jedou na dovolenou, když musejí na čas opustit domov. Mojí klientelu tvoří celkem zhruba deset tisíc lidí. Na zájem si nemohu stěžovat. Svátky jsou třeba rezervované i osm měsíců dopředu, skoro pořád máme plno,“ popsal své nevšední podnikání. Krom práce s pejsky se může pochlubit i stále skvělou figurou.

Zdroje: hokej.cz, idnes.cz, Blick
Zdroj fotografií: Profimedia a Jaroslav Legner / CNC / Profimedia